Simulovaná záchrana 2023

Neděle 5.11.2023 - sraz u Ronalda McDonalda blízko tram zastávky Divoká Šárka, pan Ronald nabízí kávu a bezplatné použití wc. To je nabídka, která se neodmítá.

Kolem 9:10 jsem připraveni vyrazit do přilehlých skal, je čas drtit nejvyšší možnou obtížnost, kterou zdejší oblast poskytuje, hasíme si to údolím když v tom zazvoní telefon a na display je jméno Kuba Turek. “Jsem v Šárce, lezl jsem několik délek na Žabáka, fakt nevim kde jsme, potřebuju pomoc…..”. To je tedy náhodička, lezení se odkládá, jelikož když seš fakt v nouzi, tak kamarádi z mokrý čtvrti dorazej co by dup.
Dorazíme tedy pod Žabáka a vidíme bílou helmu v horní třetině stěny. Válečná porada je zakončena oblečením výstroje a rozdělením na dvě družstva, a to nosítkáře a záchranáře. Nosítkáři poberou materiál na nosítka a přípravu terénu, což se později ukáže jako velmi prozíravý tah. Záchranáři vyhodnotí situaci a rozhodnou se do místa nehody nelézt, nýbrž vyrazí delší cestou kolem skal, s cílem slanit do místa nedobrovolného bivaku. Již cestou vzhůru je vidět, že Kuba není sám.
Slaníme jednu délku a vidíme, že s Kubou je jeho syn Mates, oba silně podchlazení, vyčerpání, dehydrovaní, ale zajištění proti pádu. Mates příliš nereaguje, je ztuhlý a komunikace vázne. Kuba reaguje až příliš, žvaní nesmysly, má potřebu se angažovat a podaný čaj zvrací. Profi záchranka o nás již ví, ale letová situace neumožňuje start vrtulníku a máme za úkol dostat postižené na silnici, kde je nabere sanitka. Není čas ztrácet čas, jeden záchranář pokračuje dál a staví sestupovou cestu. Zadání úkolu a náhoda tomu chtěla, že je třeba udělat další štand a bude nutné s postiženými přesedat. Na štandu je připraven záchranář a sestup s prokřehlými horolezci může začít. Nejdřív jede mumlající Mates, ve společném závěsu na zádech dorazí na postupový štand, kde se to lehce zadrhne, ale podaří se zmrzlíka předat a dojet s ním až dolů. Nosítkáři jsou ready, zabalí jej do termofolie, začnou se zahřívání a vázáním do nosítek. Ještě nám na polici zůstal Kuba, toho je trochu větší kousek a tak musí nastoupit záchranář jak hora, aby s ním sjel ke štandu. Tam na něj naopak může čekat nejkřehčí záchranářka dnešní akce, jelikož předání, již visícího Kuby je snadné. Ale ouha, cesta dolů s Kubou způsobí kamenou lavinu a je tedy nutné odnést Matěje do bezpečí, nosítkáři a část záchranářů čapnou improvizovaná nosítka a díky vyvázané cestě, je možno transportovat nešťastníka v horizontální poloze až na silnici. Kuba zatím dojede dolů, je zahříván, uvázán a připraven k transportu. Gravitace nám opět vysvětlí, že rozdíl otce a syna není pouze v letech a s druhým nezvedencem se tým pronese o něco více.
Oba postižené jsme měli na silnici ve 12:30, tedy celá akce trvala asi 3 hodiny. Vyrážíme směr hospoda na koupáku. U piva se to dobře rokuje, a tak se dozvíme, že jsme byli zoufale pomalí, ale nikdo nebyl ohrožen. S postiženými je třeba více mluvit, neopouštět je a nespoléhat na to co říkají, stejně tak je třeba kontrolovat zda nekrvácí, lépe promýšlet cestu a místo přesedání. Oba nešťastníci byli zachránění a to se počítá, díky Kubovi a Matesovi za hraní si na nebohé horolezce. Díky nim, jsme si mohli v simulované situaci vyzkoušet, jak náročné je dostat dva lidi z vícedélkové cesty. Jak bylo mnohokrát řečeno “Snad to nikdy, nikdo z nás, nebude potřebovat znát”. Kuba závěrem přidal historku o reálné záchraně z Tater a všem nám bylo jasné, že trénink je třeba, neb v reálu tohle není sranda a jde o život.

Video z celé akce

Fotogalerie z celé akce