Chytání pádů na Klokočkách:
A že to nechytíš přes rameno!
A že jo!
No jo, ale jak se to správně dělá? Co člověk, to názor - tenhle archaický a bolestivý způsob jištění nikdo z nás běžně nepraktikuje. Podívejme se tedy do starých učebnic, jak na to. Zjistíme, že pravdu měli všichni, protože způsobů, jak okolo sebe lano omotat, je hned několik.
Zmínku o jištění přes rameno (správněji přes tělo, zdaleka nejen rameno se používá k zachycení spolulezcova pádu), jsem našel v těchto knihách:
V. M. Abalakov: Horolezectví, 1951, str. 90-97
V. Procházka: Základy horolezectví, 1975, str. 100-109
P. Hill, S. Johnston: Manuál horolezce a horského vůdce, 2003, str. 60-61
Vitalij Michailovič popisuje jištění skutečně klasického ražení. Rozděluje skalní výstupky, přes které je lano přehozeno, do tří skupin - výstupky s malým, středím a velkým třením. Takový hrot mu pak slouží jako štand a první postupové jištění zároveň. Volný konec lana drží jistič buď prostě a jednoduše v rukách a doufá že výstupek má skutečně velké tření a pád tak zadrží a nebo, pokud očekává tření menší a ránu větší, omotá si lano okolo sebe, což je právě to, co hledáme - dva způsoby vidíme na obrázku 1, celou akci pak na obrázku 2.
Při jištění přes tělo musíme pamatovat na to, že ve vedení lana a hlavně v postoji jističe jsou velké rozdíly při jištění prvolezce a druholezce, daleko větší, než jsme zvyklí u svých štandů ze smyček a háemesek. Jištění prvolezce jsme tedy viděli na obrázcích 1 a 2, jištění druholezce máme na obrázku 3.
Aby nás nemátl konec lana, na který jsou Abalakovovi molodci navázáni, je jistící lano vyznačeno červeně.
Jištění přes tělo je tu popisováno jako široce použitelná technika, která se hodí všude tam, kde máme, nebo můžeme snadno zřídit opory pro nohy, aby nás trhnutí lana nepřevrátilo. Dvojité obtočení lana okolo ruky nevede ke znatelnému zvětšení odporu a často není ani nutné, naopak překáží, máme-li rychle dobírat lano. Používá se však v těch případech, kdy trhnutí směřuje nahoru nebo do strany, aby se nám lano nevysmeklo z ruky.
Způsob, kdy je lano vedeno ne přes rameno jističe, ale okolo pasu, je popisován jako výhodný z toho důvodu, že stabilita člověka sedícího na svahu je větší. (V modernější podobě, doplněné o plnohodnotné sebejištění, vidíme tuto situaci na obrázku 8.)
Ve starším vydání Procházky najdeme způsobů jištění přes tělo hned 8 a k tomu ještě navíc dva způsoby s použitím Stichtovy destičky. Všechny uvedené možnosti jsou rozebrány v rozsáhlé tabulce z hlediska vhodnosti pro jištění prvolezce, druholezce, možnosti fixování lana po pádu lezce, pohodlnosti manipulace s lanem, silových poměrů na těle jističe a na postupovém jištění, částí těla, které ponesou zatížení a konečně možných nebezpečí nebo zranění při jištění.
Způsoby jištění jsou rozděleny na jištění otevřená (považována za dynamická jištění) a jištění křížová (považována za statická jištění). Příklad jištění otevřeného můžeme vidět na obrázku 4 a prvních dvou kresbách na obrázku 7, příklad jištění křížového pak na obrázcích 5 a 6 a na zbývajících třech kresbách obrázku 7.
Podívejme se na stručný výtah z tabulky ke třem způsobům jištění bez použití jakékoli pomůcky (obr. 4, 5 a 6).
Obr. 4 - může mít nebezpečné následky, úplně selže, je-li lano vytrženo z podpaží, nesmí být použito, když má jistič na sobě silonový oděv (malé tření); jištění prvolezce jen na stupňovité skále, kde nehrozí volný pád a nebo tam, kde jsou četná postupová jištění; jištění druholezce OK, avšak křížová jištění jsou výhodnější; snadná manipulace s lanem; velmi obtížné až nemožné zafixování lana po pádu lezce - shrnutí: není to bezpečné, je však často používané pro svou jednoduchost
Obr. 5 - velmi spolehlivé, lano nemůže být z těla strženo; jištění prvolezce OK, nemá však žádný prokluz; jištění druholezce OK; manipulace s lanem vyhovující, s dvojitým lanem obtížná, v lehké skále není povolování dost rychlé; zafixování lana po pádu lezce relativně snadné
Obr. 6 - velmi spolehlivé, lano nemůže být z těla strženo; pro jištění prvolezce se nedoporučuje; jištění druholezce OK; snadná manipulace s lanem; velmi obtížné až nemožné zafixování lana po pádu lezce, zvláště při tahu směrem dolů
Na obrázku 7 jsou shrnuty ostatní způsoby jištění, využívající tehdy moderní část výstroje - prsák - přímo k jištění a nebo k přidržování lana ve správné poloze vůči tělu.
Krátká kapitolka v Manuálu pánů Hilla a Johnstona dokazuje, že jištění přes tělo není ani dnes zdaleka mrtvé. Můžeme ho použít všude tam, kde postupujeme poměrně rychle poměrně lehkým terénem, přesto si však nemůžeme dovolit jít zcela bez jištění, při zajištění krátkého těžšího úseku jinak lehké túry, při jištění začátečníka v cestě, kde zkušenější lezec postupuje volně, na nepevném sněhovém podkladě atd. Pro inspiraci přikládám obrázek 8. |
