Vysoké Tatry v Polsku

Rubrika: Reportáže z akcí
Autor: Kuba

Dolina Pięciu Stawów Polskich

Polonista Ríša na Kozím vrchu
1. Polonista Ríša na Kozím vrchu
2. Organizátorka a penězoměnkyně Deny
3. Ríšův uzel
4. Chata Piec Stawow
5. Kozí vrch a Svinica
6. Temnosmrečianské pleso
7. Hrubý vrch
8. Takhle se běžně spí v chatě
Sestrucha si v diskusi neustále stěžuje, že nováčci jenom lezou a v Humanitě už není žádný bohatýrský společenský život. Mýlí se!

Chata v dolině Pěti polských stavů (pěti jezer) viděla, co nováčci dokážou. Teta s Babičkou zaučovaly Zajíčky do života. Především z nich dostaly vzpomínky na jejich první sexuální zážitky. Potom je několikrát opily. A ještě k tomu si je držely od těla tak akorát, aby jim Zajíčci zobali z ruky.

Ale ani ostatní se moc nedrželi zpátky. Dva večírky skončily až hluboko po půlnoci, zpívaly se české, ruské i polské písně. Pilo se, řvalo, zvracelo, atd...

Byl by to povedený humanitní horolezecký výlet do Polska, kdyby se aspoň trochu lezlo. Furt pršelo, a když už někdo vyrazil, zmoknul až na kůži. Takže se jen občas chodilo na výlety k Mořskému oku.

Vylezena byla jen západní stěna Kozího štítu 3+ (Gobo, Gobice, Tomáš) a jižní hřeben téhož kopce 3 (Kuba, Ríša).

Celá akcička by nebyla možná bez Pionýra (který to vymyslel a raději zůstal doma, což maskoval nemocí), Deny (která se starala o peníze a organizaci) a Ríši (bez jehož polštiny bychom se neobešli).

Kdybychom na Pět polských stawů měli ještě někdy jet, tak doporučuju jenom v zimě. Letního lezení tady až tak moc není a vrchy okolo připomínají Roháče. Nejlepší to bude ovšem na lyže nebo trekking, protože sedla jsou sice vysoká, ale dobře schůdná.

Několik Gobových poznamek:
1. V družstvu se mnou byl ješte Jindra a Ivča.
2. Jednalo se o centrální pilíř JZ stěny.


Pro orientaci uvádím, co se prořeklo o přezdívkách během těchto prázdnin.

Zdeňka: Babička
Martina: Teta
Jizva+ Bart: Zajíčci
Jizva: Hajzlík, Hovno, Největší tragéd, Piča, Megahusťák (na rozdíl od ostatních tak označuje sám sebe)
Zahrada: Giardino
Ondřej: Chlupáč, Květák
Martin: Mimoň
Fík: Sketa
Jani: Stěhovák, Rozumbrada (prásknul hrb)

Několik dalších rýpalských poznámek od Deny:
Ten jižní hřeben Kozího vrchu je Paryskim označen jako droga nieco trudna s jednym miejscem dość trudnym, což (jak každý nováček ví) je dvojka s jedním místem za tři mínus. V počasí, které v tu dobu vládlo, se ovšem dvojka mohla změnit ve velice dramatickou expedici. - Kubasova poznámka: Myslím, že kluci lezli ten hřeben celý, tedy o dost víc lezení, než je v té cestě 2-3, Kuba po návratu říkal, že to vyšlo tak na tu trojku.

Není tak zcela pravda, že letního lezení se základnou ve Schronisku PSP je málo, ale vzhledem k tomu, že neustále hrozilo zhoršování počasí, vybírali jsme cesty přímo v dolině s nástupem do 1 - 1,5 hodiny. Těch je opravdu omezený počet. Vloni na Brnčále jsme ale klidně chodili do Velké zmrzlé či dokonce Malé zmrzlé, kteréžto jsou ještě o pěkný kus dál.

Ovšem pokud se najde dostatečný počet zájemců o zimní pobyt na PSP vylepšený o 90% úbytek polských turistů, klidně ho zorganizuji, protože k zimnímu lezení je zde opravdu spousta příležitostí s poměrně krátkými nástupy. Podmínkou je, že mi poblioni slíbí, že budou mít svůj vlastní pokoj, aby na ně zase nebyly skargy.

A mimochodem, pobyt na chatě v Polsku jsem taky vymyslela já, ale zas až tolik práce mi to teda nedalo... :-)

A Kubasův dodatek: Ještě asi stojí zato dodat, že některému z polských turistů se natolik zalíbily moje krásné modré teleskopické hůlky, že jsem o ně přišel hned v první hodině pobytu na Schronisku.

Vytvořeno: Kuba 6.8.2006 17:46
Upraveno:Kubas - Kuba K. 8.8.2006 18:10další...