Když teda ten článek zatám nikdo nenapsal, tak mi nic jiného nezbývá. Na http://www.obph.wz.cz/ najdete mapy. Možná to pak bude srozumitelnější. Ale jen možná.
Po každém ročníku OBPH všichni účastníci tvrdili jak to bylo super. Pověst pozávodové společenské části byla taktéž výborná. No nedá se nic dělat, běhat sice neumím, ale kdo by si to nechtěl zkusit. Do dvojky se domlouvám s Dejvem, že prý OB běhal. Nadšení odpadne v okamžiku, když zjistím, že jeho jediná zkušensot s nočním OB dopadla posledním místem. Na druhou stranu, já na tom nejsem se svými nulovými zkušenostmi o moc líp. No ale slibuje to zábavu.
Pivko před startem v hotelu jak z filmu Shining, potkáváme Jizvu, radši abstinuje. Upozorňujeme na chybnost této taktiky. Vybíháme patnáctí, napadlo nás odprezentovat se hned po příjezdu, ale vzhledem k minutovým intervalům to není zas tak kritické. První kontrola, popis na hovno. Něco jako průrva/peklo. Radši ani nesleduju kolik času na ní trávíme. Druhá kontrola, díra v lese, pročesává nás asi sedm dvojek les. Najednou týpek vedle mě kouká jen od pasu nahoru. Díra! Cvakám jdeme dál. Konečně něco normálního, věžka. Potkáváme Víťu, tak to nás stáhly asi o čtvrt hoďky. No snad vynechali nějakou kontrolu. Jeskyně, proboha další díra, naštěstí přicházíme z dobrého směru v okamžiku, kdy jedna dvojka zrovna vylézá. Na další díru už kašlem, proběhneme se přes Děčín. Studánka, blok. Hm ještě ani nehledáme, ale to co mi je do pasu je studánka. Hurá na bonusovku. Mezi masivem a věží. "A co je to ten masiv?", tápe nějaká nabušená orienťačka vedle nás. Nacházím rychlejc, "Je to tam?", "Ne", odchází. "No tak jo", zas takovej bídák nejsem.
"Dejve, na ty kontroly vzádu serem. Je to daleko." "No já myslím i tyhle, Tady v prostřed jich je ještě jak nasráno." "To jich ale nedáme 20." "No to jich nedáme stejně." "Ale na 5 se to vyplatí, a když už tam budem..." Údolíčko. No to je zas popis. Nacházíme. Haluz, co dál pramen, Kurňa další díra. "Hm, ta voda musí odněkud týct", říkám si když šlapu do potůčku. Tady proti proudu nic není. Mizernej březovej háj. Hele další údolíčko s potůčkem. Pramen, a s kontrolou. Kupka, hurá něco na hoře. Hovno, zas hledáme díru a vedle ní kupku.
Začíná tlačit čas. "Hele berem 6,8,9,13,14 a možná patnáct." "Tak ne je 6,13,14,15." Šestka, kurňa, že jsme po tý cestě nešli dýl. Vždyť je to z ní vidět a já se tady deru hustníkem. Rychle na 13. Pohoda. Hele jen 15 minut. To je v háji rychle zpátky. Sláva o dvě minuty před limitem. Pivo, pivo, pivo, spát.
----
Vstávat v 7.30. "Hele v kolik je ten výklad." "V půl." "Ne ve třičtvrtě." "Néé, mohli jsme spát o 15 minut dýl." Tak až budem ready, tak vyrazíme, ať tam nejsme do noci. Hlavně si prohlédnout mapu a dobře naplánovat trasu. Skalka, průsek, bažinka. To je nápad jít přes kontrolu s popisem "hustá", v hustníku. Hustíme v hustníku, je tam hovno. Zásek hned ze začátku. Přichází Jizva a Zuzka, bere to z boku, zas tak husté to není, jak se ukázalo. Odbíhá J+Z. Vyrážíme nejkratší cestou na dlaší kontrolu. Probíhá okolo nás J+Z. Holt co není v hlavě je v nohách.
Vysoká lana, nějaký zoufalci se snaží vyhodit lano na první strom. Další dvě dvojky už jsou někde vprostřed. Vymejšlíme kraviny jak všechny předběhnout. Jizva se nacpe před zoufalce, jedním úspěšným nahozením lana na větev, zoufalci je pouští, pro nás je to ale za nima na dlouho. Kašlem na to. Škoda, pěkná kontrola. Jdem dál. 55 v průsekách, no to snad ne. Asi 10 metrů nad zemí na takové tenké borovičce. Staří viděli, mladí vylezou. Hlavně držet těžiště co nejblíž kmene, ať se to neulomí. Hurá na 58, tak co dál. Aha zkontrolovat mapy se skalkama. Jsme dementi jednu kontrolu jsme minuly. Že jsme si to nepřekreslili rovnou, hlavně, že jsem si řekli, že si to všechno na začátku prohlídnem.
Směr 18. Hele novej průsek, to je jak dálnice k 54. Jen do kopce, ale vyplatilo se. Hurá zase na 18, má tam být info o bonusovce. No to si dělaj prdel slaňovat z téhle břízky. "Hele kolik vážíš", v duchu se ptám holky předemnou. "55?" Tak těch 30 navíc to snad zvládne. Bonusová 605m daleko. "A co hledáme." "Já nevim, asi vršek, sem si to zapoměl přečíst." "Tak uvdíme." Fuj, naštěstí je to na tringulanci. Zpátky k lezeckejm.
17. Na piču. Hledáme snad hodinu, hledáme už v několika dvojkách. Prej 200m tam. Hovno nikde nic, "Dejve serem na to jdem 16,15,50." "Ne!" "Ale jo. Když už jsme tady." "Tak tu nebudem do nekonečna." "Já jdu." "Já na to seru." Sváča. "Tak co máš." "Jo." "Super." Docházíme předchozí dvojku, trochu záviděj. Na 15 obětuju všechen morál a rychle na 50. Rovně přes převis slaňují neúspěšně. Dejv radí ať si to hodím bokem, a tak běhám po skále doleva doprava. "To trénuješ na Eiger?", prudí kámoš. Kontrolu mám, dolu. No kdybych věděl jaký sračky sou to nahoru, tak to radši prusíkuju.
Směřujem směrem k 42. "Hele občerstvovačka." "Tak možná před hodinou." Smůla. Sbíráme co se dá. Hlouček v lese na kraji masivu, a všichni někam slaňujou. Tak mi taky. Kontrolu vidím, až když se houpu někde ve vzduchu. Takhle se to má dělat. Žádný hodinový hledání. Potkáváme Kristýnu, Alča zrovna někde visí. Prej, že poslední hodinu chtěj běžet. Tak to my teda ani náhodou. Jednu II si radši vodjistim ze spodu, let do údolky se mi moc nezamlouval. 40 minut do konce. Tak zpátky 28,41, a ještě dvě u hotelu. Běžíme, kurva. Balvan OK, pahýl už míň. Kolik máme 14,12,8 minut. Rychle do lodi. Točíme se jak dementi, ještě že už je tma, ale daří se. "Kolik?" "3 minuty", tak rychle dovnitř, já už nikam nelezu.
Pivo, pivo, pivo, pivo, kofola, pivo,zelená, pivo, zelená, kofola, pivo, pivo, ...
------
Jak jsme šli:
noc: 16,17,18,19,20,Děčín,10,bonus,7,5,3,1,6,13.
den: 52,47,60,48,(49),53,55,58,54,18,bonus,lezecké,50,lezecké,43,42,28,41,46
vysledky:
clanky: http://martijan.bloguje.cz/870803-obph.php
foto: http://simciik.rajce.idnes.cz/OBPH_Decin.....3.11.2010/ , http://cervmi.rajce.idnes.cz/2010_11_14_OBPH_Maxicky/ , http://obph.rajce.idnes.cz/ |
