Tak jsem se stal předplatitelem časopuisu Bergunsteigen, což je metodický čtvrtletník alpského svazu (DAV, OEAV a pár dalších). První letošní (zimní, vyšlo v březnu) číslo se věnuje převážně lavinám, pípákům a lyžování.
Znalost nebo opatrnost
Zajímavý, čistě statistický přístup, zvolil Martin Schwiersch. Není první. Základní princip je např. v [http://www.amazon.com/Staying-Alive-Aval.....1594850844 | Staying Alive in Avalanche Terrain].
Mějme následující předpoklady:
* v lavinézním terénu se nacházíme 100 dní v roce (prostě celou sezónu skialpujeme)
* každý den přejdeme 10 lavinézních svahů
* sníh se neutrhne na 95% z nich (tedy ujede jen každý dvacátý)
* no a když už lavinu utrhneme, tak nás zachytí jen každá třetí, a zabije jen každá desátá
=> pak jako úplní lavinoví ignoranti nejspíše v horách sev. Ameriky přežijeme celé dva měsíce.
Článek tenhle přístup rozzšiřuje. Zavádí dva klíčové pojmy znalost (wissen), tedy schopnost rozpoznat nebezpečný svah, který ujede (tedy ten každý dvacátý z výše uvedeného příkladu) a opatrnost (vorsicht) - ochota vyhnout se svahu, který je nebezpečný, aniž bych řešil zda-li ujede (tedy, automaticky se vyhnout všem dvaceti svahům z příkladu). Dále pak pracuje s různou apriorní šancí, že svah ujede (od 1:2, přes 1:20 až po 1:100), která je v tomto případě odvislá od sklonu svahu. V článku se pak uvažuje v rámci Alp, kde se počítá s turistou, který je každý den na výletě. V článku se pak uvažuje kritický st. lav. nebezpečí. Ten je v alpách cca. 40 dní. Zajímá nás jaká je šance, že se nedostaneme do svahu, který ujede během 1, nebo 10 sezón v závislosti na našich znalostech a opatrnosti.
Co je tedy důležitější? Znalost nebo opatrnost. Se zvyšující se apriorní šancí, že svah ujede je to jedno. V podstatě totiž musíme buď poznat všechny svahy, které se vysypou, nebo se všem svahům vyhnout.. Od 1:20 už to beznadějné není, ale stále platí, že aby člověk mohl riskovat tak musí hodně vědět.
Článek je zajímavý, jen bohužel pro praxi příliš nepoužitelný. Ale je pěkné vědět, že s 90 procentní šancí přežiju deset sezón. Bohužel to nic neříká o tom, která sezóna bude poslední.
Test pípáků 2011/12
Pokud vás to, ačkoliv statistika odhadovala něco jiného, zasypalo, tak vám možná pomůže jedině pípák. Jaký pípák tedy vybrat vašemu kamarádovi. Zatímco u nás stále frčí analog, v alpských zemích už na něj dávno zanevřeli. Takže tady máme opět test digitálních pípáků.
Stále +/- platí, že kromě Freeridu od Piepse vás najdou vším. Z výsledků testů, které pravidelně Rakušané dělají, lze odvodit, že se vyplatí vyhnout se starším modelům. V testu to byl BCA DTS, Ortovox Patroller digital a Arva Evo 3+. Problémy jsou při více zasypaných a první jmenovaný má potíže i se zachycením prvního signálu. Jejich cena není zas o tolik nižší než u modernějších modelů.
Pokud už tedy hodláme obětovat okolo tří set eur, pak nejlépe vychází Element od Mammutu, a neznatelně hůř DSP Tour od Piepse. Pokud přihodíme ještě cca. 70E, pak je to opět souboj mezi Mammutem (Pulse) a Piepsem (DSP), kde teda za 30E navíc máme u Mammutu o bod (1 z 5) lepší příjem, při blbě natočené anténě.
Vyšší modely Arvy sice vyloženě nepropadly, ani Tracker2 od BCA si nevedl špatně, ale za stejnou cenu je jinde více muziky. Hlavní problém bych u nich viděl v zachycení prvního signálu. Tam shodně ztrácejí 2 stupně (sehr gut/akzeptable).
V testu chybí nový Vektor od Piepse, tak těžko říct, jak to zamává s cenama (lze očekávat, že DSP zlevní), ten se však dle informací renomovaného plátku Berg und Talen (http://www.horydoly.cz/horolezci/video-p.....or-4.html) sériově nevyrábí, a jeho prodej byl přesunut nejdříve na podzim.
Pieps nemají v médiích rádi?
Kdo čte flamy na Lezci tak si vzpomene, na kauzu s dočasným vypínáním DSPčka, pokud ho přiblížíme nevhodně k mobilu. poté co na to upozornil Viktor Kořízek v rámci testu, který prováděla HZS SR přišla podrážděná reakce Fekal Outdoru (http://www.lezec.cz/clanky.php?key=9820 kde teda tvrdí, že Viktor Kořízek, který o testu informoval, je prostě nemá rád, a že se nic neděje, a zároveň mlží o interferenci (rušení) různými zařízeními.
Podobně to schytal pořad švýcarské televize Kassensturz (http://www.kassensturz.sf.tv/Nachrichten.....Maengeln), kde testovali různé pípaky, a DSPčko si nevedlo zrovna dobře. Rozuměj, skončilo poslední. Přišlo tedy mlžící vyjádření zpochybňující velikost prohledávané plochy, malej rozptyl frekvencí (co na tom, že rozeznání více pípáků funguje na jiném principu) a to, že 2 a více zasypaných je otázka jen pětiny případů. Zkrátka říkají, sice náš pípak v některých směrech nevede nejlépe, ale to jedno, protože jsme stejně lepší, pokud vezmeme v úvahu, jen to co nám jde.
Možná až někomu jednou nebude v lavině pípák od téhle firmy fungovat, tak pozůstalým řeknou, že to vlastně není chyba, protože těch lavin zas tolik nepadá, a je to vlastně nepravděpodobná událost, takže s ní nepočítali.
Jištění na firnovém svahu je kupodivu spolehlivé
Pak tady máme jednu Turkovinu, a to jištění druholezců na firnových svazích ze (zdánlivě) nejistých štandů z cepínu a přes rameno. Zajímavým zjištěním je, že pokud uděláte T-kotvu do tvrdšího sněhu (pevného na prst podle lavinové metodiky), pak udržíte pád až tří druholezců přímo do štandu. Pokud je firn ještě tvrdší, počítejte s tím, že se vám ohne cepín. U měkčích sněhů (na 4 prsty, nebo dokonce na pěst) je pak lepší vzít druholezce přes rameno, nebo zakopat lyže.
Na druhou stranu, zážitky z oddílových zimních hor ukazují, že tyhle situace jsou čistě hypotetické, a netýkají se ani nováčků, kteří by snad očekávali, že je někdo z instruktorů, po vzoru horských vůdců, bude na takovém svahu jistit.
Aktualitka na závěr
Nespoléhejte na vrtulník, a počítejte s tím, že záchrana se může pěkně protáhnout. Deset hodin v bolestech v Pallavicinim, pak záchrana nahoru na Erzog-Johan-Htt., lanovkou dolu a pak teprv do nemocnice. Stačí, když dostanete šutrem do hlavy, a to i přesto, že máte helmu. (Více: http://kaernten.orf.at/news/stories/2533810/).
Zkorigoval K.T.,
Pozn.: pokud nějaké informace nedej bože chcete použít někde jinde, pak si je raději ověřte v německém originálu
Pozn2.: složka metodika na oddílovém ftp |
