Článek o instruktorském doškolení od Robina. Fotky: Kuba, Fanda (HO Stěžery) a snad doplníme další, video Kuba:
Sjezd v hnusném počasí: http://youtu.be/yA5AoTK4Tkk
Špatné podmínky jsou prý dobré pro výuku!
Skialpem to začalo a pro někoho málem skončilo
"Víťo, Kubo pojeďte na doškolení Laviny Freeraide!" zkouším v to Sicily. "No nevim, neumím moc lyžovat.", "Jó, jasně pojedu."
"Hele Kubo ty ses nakonec přihlásil jinam, bojíš se Kříže?" "Né, jedem s Hankou na dovolenou."
Blíží se termín a v adresátech přibyde Kuba: "Jé Kubo, ty s náma nakonec jedeš, nebojíš se Kříže? Nedá ti přes hubu?" "Proč proboha, neblázni, jsme oba profesionálové." diví se, no uvidíme, jak myslíš a hlavou mi proběhne několik šťavnatých titulků a hanopisů.
Jízda, luxus, dodávka pro devět, pivo za pivem, za pivem, za pivem, řízek pivo, řizek, pivo, pivo, "Hele Fando neměl by sis už udělat bezpečnostní přestávku?" uff to už nešlo vydržet můžem plnit nanovo: pivo, pivo , řízek, pivo, řízek pivo, Sölden. Zahulená hospoda, raději ještě nakoupíme plecháče a pozorujeme mládež trousící se ze školy.
Dostaví se lektoři.
Po mírném faux pas s plecháčema v hospodě situaci uklidňujeme objednáním točenýho a dojde na představování: "Fanda", podání ruky, "Ruda", podání ruky, "Franta", podání ruky, "Víťa", podání ruky, "Robin", podání ruky, "Kubo a co ty tady, co mám čekat?" nepodání ruky. Humanitní svině se dobře baví, jak jinak, na Kubův účet. Jó investigativní novináři to nemaj dneska lehký.
"Měl bych 101 důvodů zavést ho do trhliny, ale nebudu si kazit karmu." dozvídáme se později v lanovce.
Lyžuju od malička, zdravé sebevědomí nepřipouští sebemenší chybičku, tohle doškolení prostě musím absolvovat. Jedu tam, beru si i snowboard, lyžovat přece umím, na lyžích bych se nudil.
A pak jsem narazil na lyžařského instruktora.
Všechno dělám nějak špatně. V hlubokým sněhu se nelyžuje v záklonu, jak jsem si vždycky myslel. Výborně, takže od teď snaha stát na celém chodidle a tlama střídá tygra. Chmm obřačky fakt nebyla na freeride dobrá volba, ale jiný prkýnka nevalstním. Co jsem považoval na sjezdovce za Carving je tzv. "falešný carving", "Robine, nemáš to pod kontrolou" dozvídám se a definitivně mi padá hřebínek.
Milióny cvičení; nohy jako pedály, přechod z hrany vnější lyře na hranu vnitřní lyže - palce jako pácky. Víťa zjišťuje, že tohle funguje. Palec vnější lyže malíček vnitřní lyže, těma se to řídí. Stojí se na spodní, stojí se i na horní, nepředsouvat horní, no přece tu vnitřní, lyži, oblouk začíná se od nohy, nohama točíš jako volantem, volnt mezi mohama, nenaklánět se do oblouku, ramena před sebe. "Jezdíš v záklonu. Hážeš ramenama! Zpevni břicho! Nestoupej si v oblouku, zůstaň v kolenou, zalom se v kolenou, nenakláněj se do oblouku! Ramena před sebe! Jezdíš v záklonu.", ale "Nepředkláněj se!" "Vyjížděj oblouky, neskákej je, netoč se do nich ramenem! Nepřetáčej je!" a "Zpevni břicho!" Uff. A další milion cvičení který si nepamatuju. Jízda po jedný noze. Střídání hrany horní lyže a její procítění :-)
Ale pořád nás to baví. Raději si ani nechci představovat co dělal pár měsíců před náma s vojákama: "Rozumíš, vojáky to nesmí bavit, vojáky to musí srát" toho se prý docílí tím, že pošleš vojáky do kopce na skialpech bez pásů, no vyzkoušíme někdy na Ondrovi.
Když se chceš rozjet v prudkém svahu, přenes váhu na horní lyži, ono tě to samo otočí do spádnice a nedostaneš se hned zbytečně do záklonu. Wow to funguje! Tak aspoň něco.
"Jezdíš v záklonu!" no jo sakra, zase? Musím do předlonu, lyže venku, tygr a bác. Idelní pád na kameru. "Né nesmíš do předklonu stůj na celých chodidlech!"
No v záklonu nejsem sám. "Ty vole Tondo, ty jezdíš jak Fanda!", kárá aspiranta na horského vůdce a spolulektora Antonína, ale naopak František se tím cítí poctěn. Toník žijící ve Švýcarsku chvílemi nevěří co je tohle za materiál.
Tak co bychom ještě. Hodiny. Ježdění po zadu. Zatáčení malíčkem horní nohy. Zatáčení s polopluhem - aha vznešeně se tomu říká pomocný oblouk, to si zkrátka musíme zapamatovat. Od této chvíle už nikdo neprasí pluhem, ale jen občas použije pomocný oblouk.
Separace - lyže dokrouží oblouk tělo už zůstává dopředu a přípravuje se na další, ať se netočíš jak korouhev. K tomu fůra cvičení s hůlko před sebou, ať už pod paždí, v rukou, nebo jako šipka směřující před tebe.
A teď se naučíme hranit, stojí se na spodní lyži a odklání od svahu. Když totiž v prudkým stoupneš na horní tak letíš. Shranění metodou padající list. Nestačí? Tak padající list a v mrtvém bodě ještě oblouk, no přece jako při hodinách. Jasný.
Zpět na sjezdovku a dril: hůlky v pod paží, hůly před sebou, hůlky do šipky před sebou, hůlky vedle sebe šikmo se dotýkají sjezdovky a musíš je držet furt na sjezdovce i v oblouku, předsunuta noha a la telemark, hůlky mezi nohy a pod kolena. Jak se má správně píchat. Netoč se tam ramenem.
Ok, tak teď si ukážeme jak se to nedělá. Točení se do oblouku. Přetáčení, nedotáčeni, tělem ze svahu a nakonec jako zlatý hřeb beskydská užovka.
A znova jízda čapím obloukem, jízda se zavřenýma očima. Soustředit se na postoj na celých chodidlech. Točit za palcem. Volant mezi nohama. Palce jsou páčky . Superman - cvičení, aby vám horní lyže nepředjížděla spodní a plynule jste přenášely váhu v zatáčce. U vnější lyže, na které více stojím směřuji ruku vpřed a la superman, druhou rukou držím koleno, aby horní, méně zatěžovaná lyže, nepředjížděla spodní. Že při tomto cvičení vypadáme spíš jak banda nahnědlých nácků nikoho nepřekvapí, ostatně jsme v Rakousku pod dohledem vůdce.
Pípákování - dva zavalený lidi 13 minut, no ale jo, snad by i přežili.
Vytahování z trhliny; štand z lyží, hmm fakt to drží. Jak se sakru propichuje ten loďák na dvojto, no asi to chtělo jestě pojistit, Víťa sjel o metr zpátky, ale nikdo si toho nevšiml Na propichování loďáků v krizový situaci kašlu, raději otevřu karabinu. Teď už jen propíchlý prusíkův uzel na jednom konci prusíku, motání, motání, ale jo. Kuba se ptá jestli záchranu nedělat jinak, než nám ukazovali, to si naběhl, teď ho v tom nechaj vykoupat, samozřejmě, že nedělat. Humanitní svině se opět dobře baví. Motání píchanejch prusíků před zraky lektrorů nikomu moc nejde: "Chlapi tohle přece máte dávno umět, kdo je z vás HAL?"
Tak si ještě sjedeme žlab. Jeďte uprostřed, proč jezdí ze strany na stranu i Karel? No kluci, tady je to hnusný. Nějak to sjedu. Hele a tady to zhraň padajícím listem až dolu ke klukům. Lyže vypne při hranění a list skutečně padá.
Tak jo, nějak jsme přežili, na snowboard nedošlo. Doškoleni. "Ahoj, bylo to super, Karle díky moc!" "Ahoj Kubo!", tak nakonec přeci jen podání ruky. Happy End. A pak už jen pili a pili až všechno pivo vypili.
|
