OBPH 2016 - Svratka

9 skal

I v noci se občas leze

After party

Hlavně se suchou nití i řití

Sucha rit

Všechny obrázky

Závod pro nás začíná už v Praze. Milanovo letadlo ze služební cesty dosedá v pátek kolem páté v Ruzyni. Nějakou chvíli přirozeně trvá dostat se domů, sbalit batoh, Ráže, autobus a vyjet z opačného konce Prahy. Cestou ještě přejedeme odbočku na D1, protože se 8 km před ní rozdělily pruhy kvůli uzavírce, aby se zas spojily 200 m za sjezdem. Místo přípustných 20:30 startujeme až ve třičtvrtě na deset. Robin nás ohlašuje jako opozdilce a naštěstí dostaneme plnohodnotných 3,5 hodin.

Noc

Začínáme kontrolami 1, 2..., které jsou na kraji města. Jednička psaná pod mostem chybí. Jak se později dozvídáme, byla na stromě. Ale rozhodčí prý započítají i tu, jde o chybu popisu. Víc dvojek potkáváme v protisměru.

Následuje pobíhání po kopci nad Svratkou, nějaké dohledávky a jiné záludnosti. Pár kontrol vynecháváme, jinak Svratku úspěšně obkroužíme. U lyžařského vleku se zasekneme u kontroly s popisem "krtek". Někteří správně odhadli, že je v zakopaném květináči. Čas kvapí a sbíráme, co se dá a docela přituhuje. Ke kontrole č. 30 s dohledávkou pod kopcem naštěstí přibíháme ze správného směru po reflexních štítcích.

Když nám zbývá necelá půlhodina, zjišťujeme, že na okolních loukách nad Svratkou jsou tři snadné kontroly 33-35. Zatínáme lýtka a v mlze všechny tři oběhneme. V cíli ve škole zbývá jen 8 minut - to stačí akorát na to najít pořadatele, kteří se mezitím přesunuli jinam. Na ubytovnu na večeři dorazíme před jednou a propásneme večeři i pivo. Tak alespoň ve škole u naraženého sudu chroupeme tousty a jablečný koláč. Milan s Rážem se odebírají do dodávky a já na školní chodbu pod mapu první republiky.

Den

Druhý den startujeme v příjemných půl desáté. Sbalíme sedáky, lano a pár karabin a dostáváme 3 mapy. Snad se na všechny alespoň podíváme, když už jsme si zakreslili kontroly. Tedy až na některé, které chybou asi nebyly v originálech. Běžíme nejprve na mapu, která míří na 9 skal. Ta slibuje polezení. Skály jsou mimo hlavní mapu, ale naštěstí jsme dostali ještě jednu historickou, kde jsou jen vrstevnice a skály.

Cestou zahlédneme sešikované myslivce. Zakázaná území mají zjevně svůj důvod. Nalézáme kontrolu, ve které je mapka 9 skal. Tak jen je najít. Po delší chvíli lesem narážíme na cestu, která vede k devíti skalám. Chvíli bloudíme mezi skalisky a špekulujeme, kde to vlastně jsme. Až narazíme na turistickou vyhlídku 9 skal a značky. Kontroly jsou asi půl km níže. Když přibíháme ke skalám, je tam již spousta dvojek v různých fázích svačení, lezení a dohadování. Kontroly jsou jen pár desítek metrů od sebe, tak nejvíc času zabere čekání.

Odtud již přibíháme ke kontrole zakreslené na historické mapě. Míjíme Robina s Jančou, jak se vrací cvaknout kontrolu na skále. Jen zapsání do vrcholovky nestačí. Dalším zpestřením je přelanění rybníka, naštěstí bez koupání. Z lezeckých disciplín už chybí jen cvaknout kontrolu na slackline, přelézt klettersteig v koruně dubu a vyšplhat nebo vyprusíkovat po konopném laně. Na několik stromů jde dolézt bez lana.

Zbývá hodina a jsme téměř u cíle. Podívat se na druhou mapu znamená vyšlapat pár set výškových metrů s nejistým výsledkem, tak raději míříme do cíle. Dobíháme půl hodiny před limitem. Už není co sebrat a zpoždění by bylo drahé. Cestou ještě málem vyběhneme z mapy při hledání kontroly č. 4.

Pak už jen guláš, pivo za 15,-, pivo za 14,90,-, saxofon a kytara, které se rozléhají po školních chodbách.