Jsou tvrdší, než jsem čekal

Jak bylo na Holáči

Únětická spára

Černý převis

Nástup do Únětické spáry

Plotny

Divačky pod Únětickou spárou

Poněkud zmatený Kuba

Tvrdé jádro lezců

Únětická spára

Všechny obrázky

Nováčkovská akce na Holáči mě přesvědčila, že letos máme obzvláště tvrdé (nebo natvrdlé) adepty horolezeckého sportu.
Přes noc pršelo, ráno taky.
7:00
Po domluvě s Bidlem nikam nejedu, odvolávám akci, šoupu oznámení na humanitní internet, rozesílám SMS, na koho znám čísla, a jdu si zase lehnout do postele.
8:30
Stále prší, dva nováčci se telefonem ubezpečují, že akce se nekoná, a já to potvrzuju.
9:00
Stále prší.
9:15
Stále prší. Petra volá ze zastávky autobusu na Dejvické, kde že jsem. Chvilku ji přemlouvám, ať jde domů, že po skále poteče voda.
9:18
Balím.
9:20
Skáču do auta
9:35
Stále prší. Přibíhám na autobusovou zastávku. Tam čekají tři otrlí muži, jedna žena a dva boulderisti.
A potom:
Stále prší, ale už trochu méně.
Nejvíc všem dala zabrat Únětická spára III. Kromě toho, že jsme byli zpocení, byli jsme i mokří, jak na nás tekla z vrchu voda. Nejvíce se osvědčili pevné pohorky.
Plotny III přeběhli všichni bez potíží.
Přichází Gobo s Tygříkem na procházce a škodolibě se nám posmívají.
Neprší.
Černý převis IV- zkusili s horním lanem všichni muži, někteří byli úspěšní.
Pilíř V+ zkoušeli se spodním lanem oba Martinové. První (boulderista) se ještě nenaučil cvakat lano do karabiny, a tak dvakrát letěl těsně nad zem do dobrého erárního vklíněce. Jednou po hlavě. Ještě že máme prsáky a dopadl tedy správnou stranou nahoru. Druhý zase prohlásil, že by nestačil cvaknout borhák nad převisem. Takže jsme si nad prvním kruhem zopakovali pár lanových manévrů při slaňování.
Už zase prší
Pak už byla tma, suchdolská hospoda a odjezd domů. Druhý den svítí slunce a je teplo.