Poslední dotek zimy v Krkonoších

Hanka peče buřta na rohu hranic

Lysečina

Horní Albeřice, Hanka sjíždí a běžkaři stoupají

Horní Albeřice

Smutná Celní cesta

Stopa osamělého běžkaře

Roh hranic

Příjemná noc

Rýchorský kříž

Poslední hromada sněhu pod Pašovkou

Sluneční stráň

Hřbitov ve Svobodě nad Úpou

Autobusová zastávka ve Svobodě

Autobusová zastávka v Hostivaři

Všechny obrázky

Píchák na opekání buřta dostala Hanka od Dejva na malém posledním slanění ve Středoklukách. Od té doby ho vozíme s sebou na lyže a opékáme jako diví.

POSLEDNÍ SLANĚNÍ 2020 http://humweb.cz/articles_view.php?idart=675

Poslední jarní túru jsme si udělali z Pomezek do Svobody.

VIDEO Z LYŽÍ https://youtu.be/V-PUOpX5NAw

Hřebenovka z Pomezních bud do Svobody nad Úpou není nijak upravována. Dá se sice projet na běžkách, ale na několik strmých úseků jsou vhodnější turistické lyže nebo skialpy.

17. dubna volíme kameňačky, protože není jasné, kam až sahá sněhová pokrývka.

Pomezní hřeben skoro bez lidí

Lyže nazouváme na Pomezních boudách (1050 m) přímo na hraničním přechodu. Polští pohraničníci sedí v autě a hlídají, a občané nepřekračovali státní hranice kvůli koronaviru.

Skoro nikdo tady není. Zimní sezona skončila, strach z koronaviru je velký. Stopu po zelené značce nám prošlápli skialpinisté před námi až na Lysečinskou horu (1188 m). Je to příjemné, protože nového mokrého prašanu napadlo po lýtka.

Míjíme horní stanici vleku. Po nějaké sobě sundáme z lyží stoupací pásy a už je tento víkend nenalepíme. Několika strmými lesními sjezdy a skrze hluboké úvozy sjedeme na rozcestí Pod Lysečinskou boudou (915 m). Pokračujeme k turistickému hraničnímu přechodu Horní Albeřice / Niedamirów (850 m).

Vidíme do Polska. Bouda postavená rovnou na hranicích nás láká k přespání, ale je teprve odpoledne. Signál k odchodu po lehce zasněžených loukách nám dodají tři běžkaři, kteří se objevili na obzoru. Když projeli oni, projedeme také. Kromě tří pěších turistů dnes nepotkáme nikoho jiného.

Vatového sněhu leží na trávě tak málo, že ho doslova odlepujeme od země a zůstává po nás stopa jako od terénní motorky.

Situace se sněhem se vylepšuje na nevýrazném vršku Čepel (912 m). Dorazíme pak už pomalu a lehce na rozcestí Roh hranic (945 m). Stojí tady další bivakovací bouda. V patře je plošina akorát pro dva lidi, dole stůl a dvě lavice.

Opékáme buřty! Noc je příjemná. Máme za sebou 10 kilometrů na lyžích stále po zelené značce a po hlavním krkonošském hřebenu.

Po ránu se balíme docela rychle. Víme, že odpoledne přijde silný déšť a tomu se chceme vyhnout.

Opouštíme zelenou turistickou značku a jedeme po červené. Širokou lesní silničkou po úbočí Mravenečníku (980 m) dojdeme k Rýchorskému kříži (957 m). Tady už šoupeme lyže pouze po trávě úplně bez sněhu.

Během stoupání na Kutnou (996 m) se sníh zase objeví. Rýchorskou necháme ji po pravé ruce.

Po Zlaté cestě sjíždíme údolím potoka Kalná až k chatě Pašovka (876 m). Zde uhneme doprava na žlutě značenou svážnici. V nadmořské výšce zhruba 770 m končí sníh.

Lyže připoutáváme na batohy a jdeme pěšky. Další člověk, kterého tento víkend potkáváme, je zbloudilý koloběžkář na elektrické koloběžce. Další bivakovací boudu si prohlížíme na Slunečné stráni (650 m).

Žlutá značka pokračuje loukou a lesem okolo hřbitova do Svobody nad Úpou (510 m). Dnes jsme ušli a ujeli 8 km. Za hodinu nastupujeme do autobusu, který nás odváží domů do Prahy.

V pondělí večer Hance indikují covid. V úterý večer ho mám já. Takže doteď ležíme doma v posteli.