Pár postřehů z valné hromady Českého horolezeckého svazu

4. března 2000

Správce chaty Pod Rysy neboli Váha Viktor Beránek referoval o tom, že chata je v podstatě zlikvidovaná a tak se bude stavět nová o kousek blíž k sedlu. Bude to ovšem něco stát. Po velké diskusi (už bez Beránka) schválil valná hromada 100 000 Kč pomoci pro slovenský horolezecký spolek James. Je to o něco více, než byla dotace na tuto chatu pro slevy českých horolezců.
Kdo by chtěl pomoci sám, existuje konto GE Capital Bank, 151143260/0600. Majitelem účtu je Český horolezecký svaz. (Poznámka kt: tamní chatu na několika místech již v minulosti smetly laviny.)
Předseda Jiří Novák hodnotil plnění loňských úkolů:
- zjištění právní odpovědnosti instruktorů (oponují se dva právní rozklady o právníka ČSTV a ČHS)
(Poznámka kt: instruktoři jsou zatím v ČHS pojištěni proti škodám, které způsobí jiným osobám, všichni členové mají úrazovou pojistku při horolezeckých akcích v České republice)
- školení instruktorů (pracuje na tom Teplý a spol.)
- zveřejňování zákazů a povolení lezení (pravidelně Montana, Internet, Bulletin ČHS)
- vyřešení sporů s bývalým předsedou Skanderou, dluhy způsobené jeho firmou a snaha o zprovoznění ubytovny v Ostrově (je to asi na dlouho a pracuje na tom právník ČHS Hein)
Pavel Toman z komise výkonnostního lezení uvedl, že výstup na Amin Brakk v Himalájích byl kontroverzní, a tak byl vyřazen z hodnocení nejlepších loňských výstupů. Uznávaný slovenský alpinista Igor Koller se prý o výstupu zmínil tak, že na Sovensku by byl jeho styl uznán za odstrašující a neetický.
O co asi šlo? Španělé vylezli skoro celou tuto cestu a nechali na ni viset fixní lana. Grafoman Šilhan a spol. to pak popsali v Montaně jako svůj úspěšný výstup, i když používali cizí fixy a podle Španělů ani nebyli na vršku. Mělo to všechno být za 9, A4, přes 5000 metrů nad mořem.
Na tento rok se připravuje neoficiální mistrovství České republiky v lezení na ledech. Toman nechtěl prozradit, kde to bude, protože se tam prý lézt nesmí. (Poznámka kt: Takže asi Labák v Krkonoších.)
Toman uvedl, že lezci v ledu nedosahují ani úrovně špičkových českých výkonů ze 70. - 80. let. Novák si posteskl, že výborné ledové lezení po zmrzlých vodopádech je kousek za našimi humny v severních vápencových Alpách, kam se dá dojet na český benzin. Příkladem je Ga-Pa či Salzbursko.
Trenér závodníků Slávek Vomáčko se ve svém příspěvku neustále vytahoval, kolik sekund či minut s překližkáři bylo v jaké televizi. Ty však téměř výhradně berou jen rychlolezení, protože je akční.
Zároveň se pochlubil, že získal 120 000 korun pro svaz za marketingová práva akce Himalaya 2000. O pár minut pozěji však vyšlo najevo, že si z nich sám vzal dvacet tisíc korun a po valné schůzi to soukromě zdůvodňoval, že je potřeboval na podlahu v novém bytě. Ostatní funkcionáři ČHS však pracují zdarma.
Revizní komise navíc zjistila zajímavou věc. Při jedné z kontrol narazila na to, že více než polovina závodníků a členů reprezentačních družstev nebyla v Českém horolezeckém svazu. Tak teď aspoň doplatili členské známky za minulý a letošní rok. Proto revizoři jména provinilců odmítli zveřejnit.
Dotace na závod Českého poháru prý činí od ČHS 20 000 až 25 000 korun. Za účast na světovém poháru se prý spotřebovalo asi půl milionu korun. Přitom nejlepší ženská byla 15. a chlap 18. Krok se světem prý držíme do 16 let, ale pak to jde z kopce. Zářným příkladem tohoto trendu má být Dan Kadlec. Prý na další rozvoj závodních lezců nejsou prostředky.
O závodech si lze přečíst na http://www.part.cz, který je sponzorem reprezentace.
Ivan Rotmann z lékařské komise sliboval, že v ČHS vyjde podrobnější a větší materiál o výživě v horách. Koncem tohoto nebo začátkem příštího vyjde nová zdravověda pro nejširší použití v oddílech. (Poznámk kt: snad by v ní měly být i odpovědi na otázky, které řešíme v oddílových nováčkovských testech. Podle Rottmanna by měla být hodně návodná.)
Alena Čepelková upozornila na komisi dětí a mládeže. Pro starší jsou určeny různé akce i v zahraničí a tak se třeba dvanáctileté děti mohou dostat do Alp či Tater se svými vrstevníky. Jenže je o to malý zájem. Někdo z pléna však kontroval, že čtyřdenní pobyt na Brnčalce přišel na dva a půl tisíce, což není pro mnoho rodičů únosné. Přes komisi mládeže však jdou i levnější pobyty na písku a přechody hor. Samozřejmě pod ni spadá i překližka. Předseda Novák řekl, že mládež je u nás na rozdíl například o německého DAV mimo hlavní zájmy ČHS a že se to časem změní.
Za komisi ženského lezení připomněla Čepelková celosvětová setkání ženského spolku RHM. Letos se koná ve Vysokých Tatrách a nelezou se tam obvykle žádné extrémy. (Poznámka kt: Zdatnější holkám to vřele doporučuji. Získáte kontakty po celém světě a dobře si zalezete. Info na ČHS nebo u mne.)
Předseda metodické komise Zdeněk Teplý se jako obvykle nedal zastavit a svým rozvláčným způsobem referoval o školení instruktorů. (Poznámka kt: Tak jsem si šel na čtvrt hodiny pokecat s kamarády na chodbu.) Když jsem se vrátil, Vladimír Křapka z bezpečnostní komise právě napadal systém výběru materiálu pro instruktory, protože tvrdil, že například plánované bundy od Kamm sportu (dnes Tilac) s nášivkami znaku ČHS by šlo koupit od jiných firem o polovinu levněji a v lepší kvalitě. Vycházel z jednání, která vedl na největším evropském sportovním veletrhu ISPO, kde byl hlavně kvůli své firmě Singing Rock. Doslova řekl, že o takových věcech, jako je jednání o sponzorství či větších dodávkách materiálu pro ČHS by neměl vést Teplý, ale nějaký člověk, který se orientuje na trhu a detailně zná ceny.
Jako další příklad nejasných machinací Křapka uvedl i označování sponzorů, kdy například firmy Hudy sport za značku Oficiální sponzor ČHS dala za dva roky jen 50 000 korun. Také kritizoval cestovku Hradec tour, která vozí horolezce na jakési instruktorské zájezdy do Itálie. Teplý, který to všechno zpunktoval, se jen bránil slovy, že horolezecká veřejnost nepochopila jeho záměr. Nejde o žádný byznys, ale jen o úzkou spolupráci s cestovkami a firmami, dodal Teplý. Mluvilo se i o takových jménech jako jsou obchodníci a lezci Stanislav Šilhan a Pavel Toman, kteří prý mohou profitovat na expedicích.
Křapka ještě připomněl, že Bulletin ČHS je prošpikovaný reklamou a nikdo neví za jakých podmínek. Na závěr připomněl, že spousta lidí dělá dobré věci zadarmo, a je škoda, že jiní na tom vydělávají. Je to podle něho záležitost etiky.
Předseda Novák tuto diskusi ukončil tím, že přesná pravidla sponzoringu bude projednávat výkonný výbor ČHS v příštích měsících a potom budou zveřejněna.
Příští rok 2002 vyhlásilo UNESCO rokem hor a tak toho nějak mohou využít všichni horolezci a připravit nějaké akce. Jaké, to ovšem nikdo neví, ...tak pravil Teplý.
Zároveň předseda Novák připomněl, že příští valná hromada za rok na jaře bude volit nového předsedu a výkonný výbor. Neodpustil si k tomu poznámku, že noví lidé pracují v dnešních komisích většinou lépe a více, než ti délesloužící. Zároveň prohlásil, že žádný volený funkcionář by neměl být placený. Na administrativní práce by případně měl ČHS přijmout někoho v konkursu.
Předseda komise ochrany přírody Petr Hejtmánek připomněl, co se dělá na skalách: Celé Srbsko mění původní skoby a kruhy za nerezové borháky (Petr Resch), v Adršpachu pokračuje výměna slaňáků a stěnových kruhů za nové a zlepšují se vztahy s ochranáři a tím pádem jsou povoleny k lezení i oblasti, kde se dříve nemohlo (Brucknerova rota), na Hrubé Skále letos skončil se správcovstvím a spoustou práce legendární Radan Kuchař a nadějně vypadá dohadování Pavla Weissera s ochranáři o otevření Pálavy k lezení.
Známky do horolezeckých průkazů na příští rok 2001 budou stát stejně jako letos 250 korun pro výdělečné a 125 korun pro nevýdělečné členy.
Toť je všechno, co jsem si poznamenal a co mi připadalo důležité. Schválně si to porovnejte s oficiálním zápisem, který by měl být na oficiálním serveru Českého horolezeckého svazu.