Divoký Císař nadělil jen jeden den

To byla zase dovolená!

Je hnusně

Predigtstuhl leze z mraků

Predigtstuhl

Hanka v nástupových komínech (3. délka)

Chata na sedle Stripsenjoch

Nad Matejakovým traverzem (7. délka)

Krásné spárové lezení (8. délka)

Pod sedlem Stripsenjoch

Stín severní hrany

Všechny obrázky

To zase byla dovolená. V pondělí odjíždíme Turci + Bára Š. do Kaiseru. Měli jsem namířeno do Dolomit na Tři Čimy, ale zbytek výpravy odtamtud kvůli počasí právě utíká. Sraz je tedy na parkovišti u Griesener Alm.
Vyteče celá nádrž
Vtipkujeme o utrženém palivovém filtru, o kterém nám náš domácí automechanik řekl, že když upadne, tak máme místo něj dát hadičku. Někde za Řeznem na dálnici auto párkrát zaškube a nejede. V lijáku lezeme po vůz, špiníme se jako prasata a posíláme Báru na sebevražednou misi. Musí totiž dát výstražný trojúhelník, aby nás nepřejely rozjeté kamiony. Prodřenou hadičku k filtru lepíme sportpáskou, ploužíme se pryč z dálnice a ve vesnicích hledáme nějakou dílnu. V sedm večer narážíme na fordovskou pumpu, dílnu a prodejnu v jednom. Za dvacet kilometrů jsme upustili na silnici skrze sportpásku plnou nádrž.
Bára: Preferujeme stan
Otevřeno budou mít až v úterý v půl deváté. Odevzdáváme klíče, odmítáme nabídku přespat v hotelu a Bára prohlašuje, že preferujeme stan a kemping. Posílají nás tedy do hájku kousek za logistiské centrum. Německou část řeči chápu já, anglickou Bára, a tak se těšíme, že zítra bude auto opravené. Stane se a rozesmátý postarší mechanik nám ukazuje, cože tam na podvozku udělal.
Pořád leje
V poledne jsme v Kaiseru. Jedno auto už nevydrželo a odjelo domů. Druhé stojí jen proto, že nemůže nastartovat (a řidič čeká na Báru). Je fakt hnusně, leje, jsme v mracích. Ráno jsme v mracích stále. Vstáváme v půl deváté a mraky se právě trhají. Honem něco hážeme do sebe, lezecký materiál do batohů a běžíme do hor. Předpověď slibuje jeden den hezky a potvrzují to i dva lezci, kteří právě přijíždějí na parkoviště. Varují, že k večeru může přijít déšť.
Nějak jsme si to neužili
Naše turecká dvojka vyráží na osmnáctidélkovou Nordkante 4 na Predigstuhl. První část vede systémem komínů a žlabů proměnlivé obtížnosti od jedničky do trojky, druhá část je pevná, exponovaná a podle Ríšova průvodčíku jedna z nejhezčích cest střední obtížnosti v Kaiseru.
Mokré komíny dole nás připravují o jednu až dvě hodiny z časového plánu, tak jsme nervózní. Hanka nestřídá, čelovku jsme nechali v autě, určitě bude pršet, ale my nevíme, kdy to bude, a sestup také známe jen z popisu v průvodci.
Nakonec vše dobře dopadlo, jen jsem si neužili příjemných pocitů. Všechno jsme vylezli. V hladkém Matejakově traverzu jsem zavzpomínal na Bidla, chytl skobu a vyřešil zapeklité místo. Oppelova police mi zase připomněla, jak Pionýr zdolával Salsburskou polici na Dachsteinu. Oppel sice přelezl kratší, ale o to exponovanější a těžší vodorovnou trhlinu. Ríša tvrdí, že tady je potřeba se čtyřkově vodorovně plazit, a má pravdu.
Stihnuli jsem to přesně
Na vrcholu balíme lana a začíná krápat. Když slaňujeme do Botzongova komína, už leje. Končí hezký den, co nám Divoký Císař nadělil, a my sestupujeme další dvě hodiny nejprve ferátou a potom černým lesem bez baterky k autu.
Za čtvrt hodinky nastartujeme naše i Radkovo auto a druhý den ráno jsme doma.
Po 17:00 Praha
Po 20:00 někde za Regensburgem
Út 12:00 Griesener Alm
St 09:00 odchod na túru
St 19:00 Predigtstuhl
St 20:30 konec slanění Botzongovým komínem
St 22:30 Griesener Alm
St 23:00 odjezd domů
Čt 06:18 příjezd k Pionýrovi domů
Čt 06:45 padám do postele