Téměř Silvestrovský vrchol

Potmě ale přece ;-)

1. Svítání nad hřebenem

2. Dálava

3. To je on

4. Začátek hřebene, skoro letní podmínky ;-

5. Hřeben pod námi

6. Prohloupil kdo nejel;-)))

7. Výhledy

8. :-)Píťa ještě v pohodě

9. Sestup poránu

10. Kudy kam na Stüdlgrat

11. Balšoja alpinistka, krasívaja děvočka

12. Výhled z Stüdlhütte

13. Velký "růžový" zvoník

14. Ohňostroj nad Plzní

15. Mapka

Všechny obrázky

Jelikož v Krkonoších nebylo sněhu, dali jsme přednost obligátnímu Grossglockneru cestou přes Stüdlgrat.... a vyplatilo se:-)

Technické info:
Odjezd 29.12.2006 cca 15:15
Příjezd na parkoviště: 23:00
Tachometr:660 km
Výstup na chatu Stüdellhütte: 2,5 hod, dorazili jsme 2:00
Budíček: 5:15, vyrážíme asi 6:30

Nástup je po šutříkách do kopečka, kousek po ledovci, celkem 2,5 hod.
Lézt jsme začali v 9:00, ze začátku zbytečně jistíme a jsme děsně pomalí. Cesta je sice dost vzdušná, ale pohodová. Byly téměř letní podmínky ( když pomineme 15ti stupňový mráz a mírný sněhový poprašek:)
Dohání nás druhá česká dvojka, se kterou se přes den střídavě míjíme.
Předehnali nás tři skialpinisti s lyžema, všechno šli volně, tak jsme si vzali příklad a šli taky bez jištění, maximálně jsme jistili průběžně.
13:30 jsme teprve u Früstickplatze....na ceduli se tam praví, že pokud tam člověk nedorazí od chaty za 3 hodiny, měl by se vrátit. Cesta dál je obtížnější a je to objektivně nebezpečné pokračovat.... Nám to trvalo 7 hodin a pokračovali jsme dál, jak jinak že... ;-)
Pospícháme co to dá a jistíme průběžně, potkáváme asi jen dvě tři opravdu ošklivá místa, přelézt (rozuměj přeprasit:) se ale dají. Jinak je to lezení opravdu maximálně za 3, ale odpočívat se moc nedá a cesta je vskutku dlouhá, vrchol v nedohlednu.
17:30 po úžasném západu slunce, jsme konečně u kříže a výše už to nejde.
Ještě ale zbývá sestoupit, ani cesta dolů není totiž jednoduchá. Potmě slaňujeme, hledáme kam dál a jak, no klasika, jako vždycky když člověk zatmí.
Asi 20:něco jsme konečně pod kopcem na sněhovém poli. Do Stüdellhütte se nám moc už nechce, jsme dojebaní jak cikánské hračky a navíc se kazí počasí. Vyhrála blízká Erzherzog Johann Hütte. Nalézáme tam celkem slušný nouzový útulek: dvě místnosti s postelema a spoustou teplých dek :-) Milé Polské osazenstvo nám navíc uvařilo čaj a podarovalo sušenkama. Díky!
Ráno vstáváme svěží jako sušené tresky s bolehlavem. Opět nás zachraňují polští přátelé spoustou čaje. Výstup konečně zakončujeme sestupem na tu správnou chatu:-). \'Odpočatí\' sbíháme k chatě asi za 2 hodiny. Vaříme další spoustu čaje, spíme krátce ale intenzivně.... a někdy odpoledne pokračujeme až dolů k autu a domů. Pro celkovou devastaci organismu bychom stejně už žádný výlet nepodnikli a chata je beznadějně obsazená.
Výstup proběhl takřka nonstop od odjezdu z Prahy až do návratu zpět..... tříhodinové pauzy na spaní se nepočítají.
Silvestra nakonec trávíme na dálnici nad Plzní;-)))