Prasení pod kruhem...

...aneb jak cvaknout kruh a přežít.

Jako všechno na světě, i prasit se musí umět. páč jsem extrémně bojácný a občas i nerozvážný, tak můžu tvrdit, že moje zkušenosti s lovením prvních kruhů snesou srovnání se zkušenostmi Hosohopo Brta.

Nádherná dlouhá cesta, krásné lezení, ale pod prvním kruhem problém. v podstatě se jedná o jeden dva lehké kroky, o tři stupně lehčí než zbytek cesty, ale chybí odvaha postavit se do rajbasu, zabrat za lámavé voštinky nebo udělat dlouhý přešah někam do neznáma. Končívá to tak, že kamarád se špagátem vyleze na věž jinou lehčí cestou a zachrání nás, nebo slézáním, v dramatičtějším případě skokem do větví blízkého stromu nebo pádem vozembouchem. Celí tumpachoví se odebéřeme do hospody, a tam se ze žalu vožereme jak koně. A přitom by stačilo udělat jeden jediný krůček, a on je skutečně jednoduchý, ovšem, musíme být na bezpečném konci lana.

Dnes si tedy, milé děti, ukážeme, jak nesportovně zajistit pod prvním kruhem pro jeho lepší cvaknutí.

Nejdříve si ujasníme kdy se jedná o sprosté prasení, tedy prasení nepřijatelné a zavrženíhodné. Sprosté prasení nastává, když jdeme do skal s tím, že oprasíme, tedy koupíme si za tři litry dvanáctimetrové teleskopické šáhlo a cvakáme první kruhy, a celá parta leze postupně k prvnímu kruhu na rybu. To už je lepší skálu obejít a hodit lano shora, nebo lépe lézt lehčí cesty, nebo dokonce zvolit více kinderfreundlich oblast (např. Tisá místo Labáku, Křížák místo Ádru).

Kdy se tedy jedná o prasení sportovně přijatelné:
a) improvizace, když se nerozvážný prvolezec klepe někde vosum metrů nad zemí metr pod vokem, většinou nejen nad zemí ale nad špičatejma šutrama, kde by pád přinesl ne-li fatální, tak určitě značně bolestivé následky.
b) jedná-li se o cestu, o které se veřejně ví, že je prasení obvyklým způsobem zajištění. Typicky přepad na Starostovi v Ádru nebo nástup na normálku na Hrušku na Krkavčích skalách v Lužických horách. Nebo tam, kde nějakou formu prasení použil prvovýstupce (například technika Schwebesicherung, mazlivě česky zvaná švebátko) a buď se přiznal, nebo k tomu vedou věrohodné domněnky.
c) hendikepovaný lezec; a to buď slepejš, kterému cvakneme první voko, ke kterému se jde lehce, ale nejištěně, nebo prvolezec doléčující si zlomeninu kotníku nebo se šrouby v zádech.
d) pod kruhem je zvykem stavět, a to je v situaci, kdy cvalík prvolezec váží metrák a útlá druholezkyně pětačtyřicet kilo dost problém.

Ale dosti už mravoučných keců, probereme (skoro) všechny techniky, a morální stránku věci si vyřeší každý sám pro sebe.

Základní techniky prasení:
a) Nauč se smyčkovat, vole! Tedy neprasit, ale zlepšit své technicko-manuálně-vynalézačské schopnosti. Uzlíky všech velikostí. Tuhá smyčka kevlarka pro provazování zapeklitých hodin. Dobrou fintou (kromě tajemného pískovcového frienda) je tažená smyce na nevýrazném hrotu, bude se vám hodit třeba v převísku pod velkými hodinami v krásné Jecelínově cestě na Strubichovu věž ve Skaláku. Tedy prvolezec vyrazí na jednom konci lana navázán, a druhý konec lana si s sebou nese pro vytvoření tahu. Doleze k hrotu a položí smyci, která by unesla hejno verlyb, kdyby nehrozilo, že se vyzvoní. Proto použijeme s sebou nesený druhý konec lana k vytvoření tahu, který smyci drží na místě. Z mizerné smyce se stane tutovka, a nad ní chyty jakoby povyrostou a koeficient tření výrazně vzroste. Sportovní hodnota zůstává. Viz obrázek 1.

b) Nestandardní smyce. Většinou Ádrovská specialita, ale setkáváme se s tím třeba i v Tisé. Poleno jako vklíněnec ve spáře, poleno napříč v jeskyni, smyce za vohnutou lezečku, založení celé smotané panenky lana do spáry (jakýsi přerostlý uzel), nafukování fotbalového míče v široké spáře a podobně.

c) schwebe anebo postranní jištění. Stará saská špecialita. Jistíme z vedlejší věže, ze stromu, z vedlejší cesty a podobně. Občas se hodí zabránit hrůzyplnému pendlu a rozšvihání prvolezce o protější skálu, z které jistíme. Jak? Druhým lanem, takže se z život ohrožujícího pendlu stane bezpečná cirkusová atrakce. Schematicky na obrázku číslo 2, zdánlivě zbytečná smyce metr nad zemí brání před nemírným pendlem.

d) nahazování kruhu. A to buď lanem, nebo smyčkou. To je ta technika, ke které se uchyluje bezelstný prvolezec metr pod kruhem po zjištění, že ten poslední krok neudělá. Vyžaduje to samozřejmě kruh s dříkem dostatečně vyčnívající ze skály. Výhodou je nahazování z odsednutí do smyce. Ale ne vždy to jde. Někteří šikovní cowboyové z hosohopa dokážou ulovit kruh šest i sedm metrů nad sebou.

e) a nakonec šáhlo. A to buď krátké šáhlo (vyztužená expreska), které lze prvolezci kratší postavy jen doporučit, nebo dlouhé šáhlo. Šáhlo může být originál (teleskopické) nebo improvizované (sportovně jistě hodnotnější varianta). Obrázek číslo 3 nám pak ilustruje, jak připevnit karabinu na šáhlo, sirkou rozevřený zámek je proto, abychom kruh zahákli, vyrazili sirku a měli kruh cvaknutej. Prasecí majstrštyk je třeba výkon, kdy je cvaknut kruh v dvanáctimetrové výši tak, že vylezeme na strom, odsedneme do větve nebo prusíku okolo kmene a lovíme kruh sedmimetrovým bidlem ze dvou svázaných soušek (které musíme nejdříve v přísně chráněné přírodě pod skálou porazit tupým kapesním nožíkem), to vše je podbarveno vzlykáním nešťastného prvolezce metr pod loveným kruhem.