Metodické okénko 3/12 4/12
| Rubrika: | Metodika |
| Autor: | geo |
Tentokrát probereme dvě čísla Bergundsteigen najednou. A že se toho sešlo.
DAV-Bergunfallstatistik
statistika úrazů něm. alpského svazu
V absolutních číslech je to za rok 2011, 884 nehod, z toho 44 mrtvých. DAV má okolo 893.000 členů. (Pokud srovnáme s běžnou EU mortalitu, pak DAVu umře ročně cca. 8000 členů)
Jsou zde tři hlavní trendy:
Lehce se snížil počet nehod se zraněnými a mrtvými, ale zároveň stoupá počet nehod bez zranění (typicky přecenění sil, např. na ferátách).
Mění se rozložení zásahů vzhledem k disciplínám. Je prudký nárust nehod na ferátách.
Čím zkušenější sportovci, tím méně úrazů.
Rovnou třetinu z úrazů pak má na svědomí sjezdování/běžkování. Druhou třetinu pak turistika. Na dalších místech pak paběrkuje chození po horách, lezení a jiné podivnosti. Zajímavý je přepočet na hodiny, kde se s počtem nehod dostává do popředí Alpinklettern. Nicméně pokud se vezmou do úvahy i následky, tedy nehody se zraněním, pak se do popředí dostanou běžky.
Celkově tedy nic nového, stále platí, že v horách nezemřete, a ruku si také zlomíte spíše cestou z hospody.
Steinzeitmethode Fixpunktsicherung?
přes tělo, nebo rovnou do kruhu
Oblíbené téma na pivo do hospody, nebo na Lezce. Článek tentokrát chytře vynechává diskusi na téma, jak moc se člověk pomlátí, nebo na zatížení přímo při pádu do štandu, ale soustředí se na nejvíce zatížený bod (pokud tam je). Tím bodem je poslední postupové jištění. Pokud si pamatujete ještě fyziku ze střední, tak právě na něj působí dvojnásobná síla.
Výzkum bere do úvahy tři případy. Natvrdo štandu (HMS bez prokluzu, metodici jiné jistítko v tomto případě nepřipouštějí), natvrdo přes tělo a přes tělo a kyblík. Výsledky jsou jednoznačné. Pokud srovnáme obě varinty natvrdo, pak přes tělo to vychází cca. o 30% lépe. Pokud k tomu přidáme kyblík, dostanem se až na 50% procent.
V absoultních číslech to znamená, při pádu 2.8m nad posledním jištěním, 12m nad štandem (pádový faktor 0.4) redukci z 600N na 457N. Nutno podotknout, že 600N je na hranici, nebo dokonce nad, pro některé menší vklíněnce, tricamy a možná i další jištění. V případě pádu 6m nad jištěním je výsledek o něco markantnější z 800N se dostáváme na 550N, v případě s kyblíkem dokonce na 400N.
Ve výsledku si každý musí rozhodnout, jak bude jistit. Ale na písku v klasických cestách je to víceméně jasné, neboť uzlík ve spáře fakt mnoho kN nedává, a proklouzne dřív, než by jeden čekal.
Unfallursache: Seilriss!
přefiknutí lana v projeté karabině
Umělé stěny, převislé sportovní oblasti. Prostě na ně narazíme všude tam, kde visí erárky. Probroušené karabiny. Zejména je očekávejme v preskách, kde i přes menší zatížení, je vzhledm k horšímu směru vedení lana, větší pravděpodobnost vzniku ostré hrany, oprti karabině ve vratném bodu. Nějaké přefiknutá lana přes ostrou vybroušenou hranu známe z českých umělých stěn. V zahraničí najdeme i smrtelné úrazy po přeříznutí lana v erární presce v převislých cestách.
S exaktní vědou jsme tady na tom trochu hůře, protože těžko specifikujeme onu ostrou hranu v karábli. Nicméně čísla jsou natolik varující, že na tom ani tolik nezáleží. Délka pádu 2,75m (to je preska někde pod kolenama!, maximálně u kotníků), průměr lana 9.5mm a výlet na podlahu zaručen. Pokud si myslíte, že vás spasí tlusté lano, případně dvojičky, tak si připočtěte 1m, případně 2m navíc. Vše s novým lanem. Nutno podotknout, že oplet na takové hraně trhnete i při menším pádu.
Článek obsahuje ještě výsledky jednoho zajímavého testu, a to jak moc ojebanost lana ovlivňuje jeho šanci na přetržení. Skalní pískaři se zahradníma hadicema mohou zůstat téměř v klidu, neboť při pádech s pádovým faktorem 0.6 se téměř vždy přetrhne oplet, ale pád je zachycen. U pádů s vyšším faktorm už dojde i na to přetržení.
Mimochodem k tomu aby se ve frekventované převislé cestě vyjela na presce ostrá hrana stačí tři měsíce. Tak podl lesku presky moc nehodnoňte.
Lavinové předpovědi
Zde se trochu odchílím od b&s, který představuje podrobně novou švýcarskou lavinovou předpověď, kterou nalezneme zde http://www.slf.ch/lawinenbulletin/lawinengefahr/index_DE. Zas tak ničím moc nepřekvapí. Je hezky interaktivní, a pohodlně si lze dohledat vše potřebné.
Hlavně bych ale chtěl zmínit o mobilních verzí předpovědí. Švýcarskou aplikaci White Risk naleznem zde : http://www.slf.ch/ueber/organisation/warnung_praevention/projekte/white_risk_mobile/index_DE. Já mám však více zkušeností s Rakouskou (a Jihoněmeckou) Snow Safe http://www.snowsafe.at/. Jednoduchá aplikace s mapu oblastí Rakouska, kde jsou zobrazeny stupňe nebezpečí. Po kliknutí na oblast, je možné si nechat zobrazit detaily, které jsou ekvivalntní podrobné předpovědi, která je k nalezní na klasických webových stránkách. Je možné si pro konkrétní oblast nastavit automatické varování o nové předpovědi. Co je důležité, během pěti dní v Rakousku stáhla aplikace cirka 250kB dat, což i při úděsných cenách za datový roaming, představuje u T-Mobilu méně než 20 Kč. Pro mě je to jasná volba, která dává za minimální cenu podstatně víc informací, než SMSky od kamaráda.
Další, bohužel na Tiroly omezenou aplikací, je Snowhow http://snowhow.info/cms/app/. Mapová aplikace se sklony terénu. Doma si uživatel stáhne mapu oblasti, kam pojde. A pak už si může v terénu prohlížet, kde je. Rozdíl oproti normální mapě je ten, že tahle obsahuje barevně vyznačené sklony terénu. Určení polohy pomocí GPS, pokud ho mobil umí, aplikace taktéž zvládá. Nicméně je aplikace dost nedodělaná, ovládání je nestandardní, a je to dost utrpení. Jedna vytištěná A4 s mapu je lepší, ale ne každý má doma barevnou tiskárnu.
Nakonec bych ještě zmínil Tiroláky s jejich předpovědí http://lawine.tirol.gv.at/. Nejenže píší pěkný blog (Německy), ale hlavně mají přístupné velké množství informací. Stačí kliknout na \\\"Schnee und Lawineninfo\\\" (hned pod logem), a pak si vybrat:
Wetterstationen - Tirolsko má nejhustší síť metorologických stanic, takže zde nalezneme jejich data. Sníh, srážky, vítr, záření. Live, s detailem ode den a historíí dlouhou celý rok.
Profile - Sněhové profily. Když někde kopou, tak to i zveřejní, ale pozor na aktuálnost. Kontrolujte datum, ze kdy profil je.
Unfalle - Přehled nehod, občas je zde i odkaz na popis. (černé - s mrtvými, červené - se zraněnými, zelené - bez zranění, modré - bez účasti lidí)
Mimochodem, na ty tečky v mapě se dá klikat.
Reduktion von Feinstaub in Kletterhallen
Mágo ve vzduchu
Tentokrát doslova. Mágo vlastně není nic jiného než prach. Prach se skládá z různě velký částic, ale lékaři rádi sledují ty o velkosti 2,5 mikrometru (označované jako PM2,5) a 10 mikrometrů (PM10), neboť ty mají schopnost dostat se do plic, a má se zato, že mohou být příčinou vážných onemocnění.
Prachu se lze vyhnout více způsoby. Praktikovatelné kdekoliv je být na stěně jako první. Jak se ale postupně práší, tak doba potřebná k usazení je poměrně vysoká. Pokud tedy přijdete večer, když se stěna začíná vyprazdňovat, prachu se nadýcháte stejně.
Další možností je omezení. Velmi účiné je povolit pouze tekuté mágo (75% redukce oproti tomu, kdy je povolné vše). Stejného výsledku pak lze dosáhnout úplným zákazem. Mimochodem, když se používá pouze koule, tak je to ještě o trochu horší, než když není zakázáno nic.
Další možností je prostě pořádně větrat. (až 60% dólu). Řekl bych, že v Salewa Cube v Bolzanu, kde můžou vysunout celou jednu stěnu, je to znát.
Mimochodem momentálně má Smíchov 80 ug/m^3 PM10, zatímco Smíchoff cirka 720 ug/m^3 (na stěnách naměřený průměr je 12 ug/m^3/os., a počítám 60os.). Imisní limit je pro ČR 40 ug/m^3
Závěr
Asi by se toho našlo ještě více, ale už mi to hnilo v šuplíku pár měsíců, tak vám to holt musí stačit. Jo a ug jsou mikrogramy.
| Vytvořeno: | geo | 22.1.2013 23:32 | |
| Upraveno: | geo | 23.1.2013 00:22 | další... |