Pod svícnem je největší tma

Přehlížená střední etáž v Alkazaru

1.

Všechny obrázky

Po srazu "na půli cesty" (Michal K. jede z Dobříše a já z Prahy) v druhé etáži lezeme nejdřív cestu "Na pannu" za 6-. Jak přišla k tomuto názvu, je zřejmé z jistého spodního chytu. Stále platí, že leštiči cestu ještě neobjevili, nohy drží, ale absence lišt dokáže technicky potrápit. Jen to jištění - trochu řidší a samodomo nýty nebudí moc důvěru, zvlášť ten poslední s orezlým šroubem M8. Já jsem si zbaběle cvakl 1 BH od cesty vedle. Začíná se asi 10 m od příchozí jeskyně.

Další lezeme "Jižní hranu" s hodnocením 5+, která začíná v dolní etáži, ale je možné ji nastoupit i z prostřední (2 slaňáky na levé hraně jeskyně). Pěkně exponované, nově vyborhákované a hlavně neoklouzané. Spousta odvážných kroků ve vzduchu - závěrečný převis vypadá odspoda jako uplácaný z hlíny, ale vše podstatné na něm drží. Celkově volných kamenů minimum. A už se nemusí dolejzat na louku, ale jde to pomocí 60 m lana slanit na střední etáž.

A také nějakou záhadu - 3 nové borháky začínající v půlce stěny na konci vlevo od jeskyně na druhé straně s obtížností kolem 5+. K nim to jde jistit friendem nebo smycí a kus dojít. Nahoře je problém najít dobírák a slaňák, zvlášť za blížící se tmy. Dobírák je na protější stěně od horní etáže, kde je také několik pokusných vrtů a nýtů. A slaňák asi o 5 metrů vlevo na hraně. Nejspíš něco nového, pěkné chyty po madlech a kompletně neolezené.