Poškození polovičních lan při zachycení půllodním uzem.

Simulace dvojkového pádu do štandu, kdy jsou obě poloviční lana založená do jednoho uzlu.

1. Pohled na dějiště

2. Lano A ,dálka opálení

3. Lano A, detail

4. Lano A, detail 2

5. Lano B ,dálka opálení

6. Lano B, detail

7. Lano B, detail 2

Všechny obrázky

Budu se zde věnovat expedimentu, který proběhl v závěru každoroční tradiční oddílové akce chytání pádu na Klokočských skalách.

Motivace:

Svazem doporučovaná metodika jištění při použití polovičních lan se v čase mění.

- dřevní doby, když jsem figuroval v oddílu jako nováček cca rok 1998 - prostě jsme strčili obě lana do osmy a jistili přes tělo (a to opravdu nedělejte, ona to ani nikdy doporučovaná metodika nebyla :)

- návrat do oddílu po dlouhé pauze cca rok 2005-2008 už nevím přesně
jištění od štandu pomocí dvou půllodních uzlů, každé poloviční lano ve zvlášť karabině typu H se zvlášť uzlem, optimálně každá z karabin má jinou velikost.

- instruktorký kurz cca 2014- 2015 - jištění od štandu přes kýbl, za použití přidané karabiny, která při pádu pod štand zabrání, aby kýbl fungoval čistě jako kladka. Ta se ponechává před tím, než prvolezec cvakne dostatek tutových jištění (velmi zjednodušeně popsáno). Edit, prý jsem to špatně popsal, prohlédnout si můžete zde, hledejte obrázek s nápisem "Alternativ", už je to přežité!!! viz dále a moc dobře se s tím nepracovalo.

- střih - mladí a nadějní instruktoři se vrací z instruktorského kurzu (pár let zpět) s tím, že v jiném oddílu při nácviku pádu na Klokočkách, při demostraci tohoto typu jištění, se přestřihlo lano, tedy již nejde o doporučený způsob a doporučuje se jištění kýblem od těla. Nesehnal jsem odkaz na popis této události, pokud najdete, moc rád doplním.

- další ročník instruktorů přichází s tím, že poslední doporučený způsob je jištění od štandu přes jednu karabinu a jeden poloviční lodní uzel udělaný na obou lanech (tedy to co bych dříve považoval za košer způsob jištění pouze při cvakání dvojčat, nebo půlek a la dvojčat, tedy v případech, kdy jsou obě lana mezi karabinou a prvolezcem stejně dlouhá. Jímají mě pochyby, tedy navrhuji učinit expediment, při kterém nasimulujeme situaci, o které si myslím, že je při tomto způsobu jištění riziková. Tedy situaci, kdy lana mezi karabinou a prvolezcem nejsou stejně dlouhá.

Samotný průběh pokusu.

Simulace pádu s pádovým faktorem 2, rozuměj hupnu to do štandu, v situaci, kdy obě lana mezi půlloďákem a prvolezcem nejsou stejně dlouhá. Tedy pokud jsou stejně dlouhá, tak jistím a la dovjčata, ale to typicky nedělám, každé lano vedu jinudy ze třech až čtyřech důvodů:
- aby případný padající kámen přesekl jen jedno lano
- aby případný pád přes hranu přesekl jen jedno lano
- aby to lano netáhlo jako svině
- no a při cvakání si užívám pocitu, že pokud cvakám nad sebou, tak pád bude kratší, než kolik mám nabráno, protože typicky to druhé lano mám u pasu a do toho, které cvakám zrovna pád nehrozí…

Tedy základní set up expedimentu. Jistím půlkama - vybrali jsme vypadající jako nové - ale už poněkud starší, ale nechlupaté, nespálené, takové typicky vydrží při chytání pádu od štandu mnohonásobně více pádů, než mají jako nové deklarováno. Jistíme přes jednu karabinu půllodním uzlem, kterým procházi obě lana. Pád ale půjde pouze do lana jenoho, to druhé jsme povolili cca o metr. Uzel není utažený, například jako bych zrovna podával lano, protože cílem je zjistit, co s lany udělá následné tření v tom nejhorším možném scénáři.

Očekávání:
- nic zásadního se nestane, chytnu pytel, lana budou OK
- lano do kterého půjde pád svým třením přefikne to druhé
- lano do kterého půjde pád poškodí to druhé
- přetrhnou se obě
- poškodí se obě
- no upřímně D a E asi nečekal nikdo… ikdyž, nakonec, kdo ví

Zde je čas na Tvůj tip.

Průběh testu

Zde doporučuji nejprve zkouknout videa, abyste si užili patřičné napětí. :-)

Videa zde https://photos.app.goo.gl/eWqMzaf45R51fcf56

Ano z videí není nic moc vidět. V pohledu ze země je snad patrné, že rozdíl mezi vytočením jednotlivých lan není tak velký, aby nevznikl v reálné situaci. Dokázal bych si i představit, že na nějakém stísněném štandu takhle posunutě založí jistič lano i v případě, že by chtěl jistit na dvojčatech, protože prostě nabere nemetodicky každé lano trochu jinak. Nicméně z videa je vidět pouze to, že pytel přežil a nehodil podlahu.

Následně došlo na zkoumání lan přihlížejícími i Radimem:

Lano A, pravděpodobně to, které bylo v průvěsu k pytli. Má v jednom místě propálený oplet a častečně několik vláken jádra. Pravděpodobně v tomto místě byl půlloďák a lano stálo a propáleno druhým lanem.

Lano B má citelně natavený oplet v délce 55 cm, kolem 50 cm ( směr od pytle ke konci lana) je oplet potrhaný a je na pohmat cítit silná deformace jádra.


Diskuze, spekulace, názory a komentáře osobní doporučení

Pytel vážil cca 45kg, vážili jsme ho ne příliš přesnou závěsnou váhou, vážím cca 90kg trochu se bojím zda bych na místě pytle přežil. A pokud ano, zda bych měl na čem dolézt, nebo slanit z vícedélkové cesty. Stejně tak bych se obával poškození lan, které uživatel nevyhodnotí jako riziková, nebo si jich ani nevšimne, dojde k nim třeba při pádech s menším pádovým faktorem, které by ani nevyhodnotili jako pád, ale spíš jako odsednutí, odskočení a leze se dál.

Celý případ budeme, via metodik a předsedkyně dále řešit u metodické komise.

Zatím bych se při výše popsaném způsobu jištění, vyvaroval dvojkovému pádu (pádu rovnou do štandu) ve stavu, kdy lana mezi vámi, v roli prvolezce, a půlloďákem nejsou stejně dlouhá. I pokud jste zvyklí používat dvojčata, nebo cvakat půlky všude jako dvojčata, tak si dejte pozor a v rámci partner checku kontrolujte, aby délka obou lan při zakládání půlloďáku zůstala stejná.

Nápady do budoucna.

Celý expediment jsme dělali velmi narychlo, protože před tím už v průběhu celého dne, proběhlo cca 66 dalších chytání pytle od kruhu a dalších cca 33 ze země. Tedy času bylo pomálu, všichni už se těšili do hospody, nebo domů. Určitě by se hodilo vyzkoušet to opakovaně, s různými typy lan a různými délkami posunu. Dost by mě zajímalo jak by dopadlo lano zbrusu nové poteflonované, jak by dopadlo starší a chlupaté atp. Stejně tak by bylo hezčí použít pro každou půlku jinou barvu lana - nechtěli jsme obětovat tolik materiálu a zase jsem nechtěl používát vyřazené lano, proto jsme zničili jen lano jedno a pytel navázali na jeho půlku.

Zřeknutí se odpovědnosti. V závěru bych rád zdůraznil, že diskuse a spekulace jsou čistě moje, rozhodně se nejedná o oficiální vyjádření oddílu a nemusí a nebudou se shodovat s názory všech instruktorů v oddílu. Zaznamenal jsem například názor že o nic zásadního nejde, protože po takovém pádu je třeba lano stejně vyřadit. A pravdou rozhodně je, že dovjkový pád do štandu je extrém, kterého se každý pokud možno vyvarujeme do štandu se prostě nepadá.

Na závěr bych chtěl poděkovat Gobovi za asistenci u štandu. Radimovi za podrobnou dokumentaci a zhodnocení poškozených lan, které jsem v článku citoval. Stejně tak děkuji všem, kteří poskytli videa z pokusu.

Konec hlášení.

P.S. - výslovně jsem si nepřál, aby článek vyšel na Horydoly, s tímto serverem bych byl nerad jakkoliv spojován. Kuba tam pak tedy článek stejně citoval, je to jeho právo. Nemám žaludek to číst, ale zásadně nesouhlasím už jen s vyzněním titulku a navážení se do instituce jíž jsem instruktorem. Tímto se alespoň za sebe ČHS omlouvám. Bulvár nezastavíš :-(