Zachraň se, kdo můžeš!

Simulovaná záchranka v Šárce na Žabáku dopadla dobře. Dano a Kuba se dostali v pořádku na zem, Gobo a Tomáš Chaloupka pohlídali, aby se nic nestalo.

Doufejme, že nabyté zkušenosti nikdy nebudeme potřebovat, ale bohužel nikdy neříkej nikdy.

Tady jsou poznámky, které během akce padly:

* Bylo dobře, že se nikdo nevyhnul opravdovému slaňování s opravdovou lidskou zátěží. I když holky doufaly, že se budou moci jen dívat. Všichni máme představu, jak je to těžké a komplikované.

* Je nutné za každou cenu určit, kdo bude velitelem záchranky. To se nepodařilo, ani když někdo ukázal na někoho. Nakonec se toho částečně ujal Petr, ale to už bylo skoro pozdě.

Co se touto nerozhodností podělalo:
1) Zbytečně se šlo nahoru horší a náročnější cestou zleva místo jednodušší cesty zprava.
2) Nahoře se slanění připravovalo zbytečně dlouho.
3) Neudělala se optimální logistika. Nastaly během slaňování a záchrany zbytečné prostoje.
4) Nastaly nebezpečné momenty, které korigovali dohlížející Tomáš a Gobo (lano nesahalo k dalšímu štandu, lezkyně se pokusila zrušit jištění s lidmi). Na vrub nejasné organizace šel částečně i problém s uvolněným závěsem a slaňovátkem.

* Cílem celé akce je jedině záchrana uvázlých horolezců. Na to je třeba soustředit veškeré síly i materiál. Záchrana materiálu, lan, batohů a dalších věcí je vedlejší. To sbírají až poslední lidé, pokud nějací zbydou a nemají co dělat při záchraně.

* Ideální postup, jak se co nejrychleji dostat dolů, je následující:

1) Vedoucí určí, co a jak a kdo bude dělat. Odhadne k tomu terén, počet lidí a potřebná lana a další materiál.
2) Jeden záchranář slaní ke zraněnému a postará se o něj. Mluví na něj, nehne se od něj na krok a zajistí první pomoc.
3) Druhý záchranář pobere co nejvíce lan a připraví slaňovací dráhu a přesedací štandy. V ideálním případě pověsí na každou délku dvě lana vedle sebe.
4) Třetí záchranář na sebe navěsí zraněného (nejspíš pomocí jedničkového závěsu, ale jsou možné i jiné způsoby) a slaní po připravené slaňovací dráze. Někdy se vyplatí na štandech zraněného převěšovat na další čerstvé záchranáře. V ideálním případě slaňuje souběžně se záchranářem na vedlejším laně čtvrtý záchranář, který pomáhá s držením, posouváním nebo jinými problémy třetímu.
5) Slaňujeme se zraněným, kam až to jde. V případě Šárky strmým lesem, v případě Tater sněhovým žlabem apod.

* Kuba Zavřel dodává, že kdo někdy vyzkoušel, jak blbě se nosí člověk v lanovém nosítku, chce se za každou cenu vyhnout jakémukoliv transportu.

* Jak přesně slaňovat se zraněným, určuje jeho zdravotní stav, schopnost záchranáře, ale hlavně konfigurace terénu. Obecně ve žlabech a zářezech je lepší zavěsit ho do sedáku čelem k sobě. V kolmých i šikmých stěnách je výhodnější mít ho na zádech v závěsu ve slaňovátku.

* Pokud jsou dva zranění, je nutné vyhodnotit, kdo potřebuje pomoc více. S tím souvisí jednak první pomoc, ale také kontrola jejich zabezpečí proti pádu a hlavně konání takové, jako by byli zcela nesvéprávní. Nikdy o ničem nemají rozhodovat a nic dělat. To je zcela v kompetenci záchranářů.

Do Kubova štandu umotaného z několika spletených smyček, navíc navlečených přímo na vklíněnce, si chtěla sednout jedna nejmenovaná záchranářka.

Danova štandu na vklíněncích si vůbec nevšimlo pět dalších nejmenovaných záchranářů a dost se divili, že nejsou schopni ho pomocí kladky dostat ani o metr vzhůru ke svému štandu.

Zároveň tu nejsou zachránci od toho, aby se sami zrakvili! Jedno rupnuté koleno a jedna rupnutá záda nechť jsou výstrahou všem ostatním.

Jednoduché pomůcky k rozpoznání nejhoršího: Kdo křičí bolestí, žije a nejspíš přežije i váš transport. Pokud je to možné, měl by si zlomeninu a transport s ní ulehčit sám zraněný (podrží si ruku, podrží si nohu apod.), amatérská dlaha na závěsu na laně nemá smysl. Pokud máte léky proti bolesti, tak mu jich dejte co nejvíc a co nejsilnějších. Z mrákot ho doktoři potom dostanou.

Kdo se klepe zimou, toho co nejvíc zateplit, nalít horkým čajem (bez alkoholu!) a případně hřát vlastním tělem a přetáhnout ho někam do závětří. Kdo se zimou neklepe, je ale apatický a vypadá jako opilec, je podchlazený opravdu hodně na hranici života a smrti. Šanci mu poskytneme co nejrychlejším transportem dolů do civilizace k doktorům a do nemocnice.

* Takhle komplexní záchranku s amatérským vybavením nejspíš s dnešní technikou horské služby nikdy dělat nebudeme, ale možné je cokoliv. Vlasta Daněk může vyprávět, když se stal objektem takové akce (protože vrtulník kvůli počasí nemohl vzlétnout a horská služba dorazila až za několik hodin). Vanda Furdíková bohužel vyprávět nemůže, protože ji nikdo nespustil dvě délky na zem a nechali ji viset těžce zraněnou ve stěně.

Mnohé dílčí věci ovšem používáme běžně - od tahání batohů, přes traverzy, dopomoc druhému lezci, překonávání strmých výšvihů během skialpové túry, až třeba po slaňování v závěsu s dětmi, těžkými zavazadly nebo lidmi ochromenými strachem atd...

Minule stejná akce na stejném místě s jinými lidmi vypadala takhle: Simulovaná záchrana 2023

x) Kdo má jakékoliv další poznámky, dodejte je sem: