Přednáška: historie, etika a blablablabla
| Kategorie: | Akce pro nováčky |
| Datum: | út 30.11.2004 |
| Vedoucí: | Lukas B |
18:00 ZŠ Londýnská, s nejvetsi pravdepodobnosti v ucebne 23
pár poznámek, aneb osnovička:
OCHRANA PŘÍRODY
Všeobecně:
Skal je omezené množství, nevydrží všechno; rostliny a zvířata v jejichokolí taky ne - a proto se musí chránit. Teprve v druhém plánu je to, že máme lezení povoleno za určitých podmínek a nakonec to, že můžeme za překročení zákazů dostat pokutu.
Speciálně pro pískovce - je velmi praktické mít nějaký náhradní program pro případ mokra. Potom člověk zbytečně nebojuje s tím, že půjde lézt i přesto, že pršelo.
Praktické informace:
čemu všemu se dá ublížit- samotné skále (lezení v mokru na písku, dření lanem, skobování, vrtání nadbytečného jištění), okolí (vyšlapávání cest a napomáhání erozi, táboření, pálení ohňů) i živým tvorům (plašení ptactva, pošlapání vzácných kytek atd.). A to i chováním, které je zdánlivě neškodné (tj. nesnažit se být chytřejší než ochranáři a porušuvat zákazy s tím, že tady to přece ničemu nemůže vadit (příklad: K lezení po ledech v Krkonoších- že na skalách rostou nějaké vzácné mechy, které okopáváním tenkých ledů můžeme zničit, nemáme většinou tušení.)
co se kde nesmí.
Pár slov speciálně o písku- problém magnesium, vklíněnce, mokro, pohorky....
kde lze zjistit omezení
Něco k souvisejícím činnostem - co když chci přijet ke skále na kole, kde přespat ap.
Pár poznámek k zahraničí - co se smí v Tatrách, co se smí v Alpách.
realistické pohledy na problematiku ochranu přírody, zmatení jazyků (ekologie, ekolog), ochrana přírody jako ochrana nikoli přírody, ale kulturních hodnot tak, jak je chápeme a cítíme dnes.
HISTORIE:
*lovci kamzíků a hledači pokladů
*romantismus a okouzlení přírodou, lovci kamzíků jako průvodci
*soutěž o montblanc
*whymper a matterhorn
*skalní lezení - německé a české pískovce
*použití skab a karabin
*první formulace sportovních zásad - preuss (dolomiti),Fehrmann (sasko)
*dobyvatelský styl himalájských expedic, kyslík,
*éra technického lezení
*skalní lezení jako příprava do hor (cvičné skály)
*alpský styl, důraz na čistotu výkonu v horách
*skalní lezení jako samostatná disciplína, RP styl na skalách i v horách
*umělé stěny, sportovní lezení, negativní důsledky jako u každého sportu (doping, podvody, sponzoring, medializace)
*outdoorový životní styl, spiknutí jásavých blbů, komerční expedice, adrenalýn atd.
ETIKA:
nebo spíš etiketa, tedy jak držet vidličku, a nikoli proč držet vidličku.
*horolezectví a lezení vzniklo mnohem dříve, než jsi se oněm doslechl, dokonce mnohem dříve než jsi se narodil
*většina oblastí má svá pravidla, psaná i nepsaná, která je třeba dodržovat ze dvou základních důvodů: 1. uspokojení z výkonu podle pravidel, 2. trvalá udržitelnost praktikování tohoto sportu v přírodním prostředí pro následující generace
*protiklad sportovní hodnoty výstupu a hodnoty živé a neživé přírody tím zasažené
*není žádnou ostudou něco nevědět, na něco se zeptat, naopak je značnou hanbou pravidla porušovat, ať již z neznalosti nebo z free přístupu
*obecná platnost zásady že kdo chce pravidla překračovat nebo rozšiřovat musí nejdříve být špičkou v duchu pravidel stávajících (než nakreslíš abstraktí obraz, měl bys umět nakreslit realistické zátiší s ovocem a jelena v říji)
*podíl horolezectví na budování osobnosti, čtyři bludy o horolezectví, patologicky elitářský sport, já jsem horolezec a kdo je víc....
*Mozart syndrom a fujara syndrom: 1. špičkový horolezec zdaleka nemusí být člověk, kterého lze považovat za nejvyšší morální autoritu, 2. předpokládat, že všichni horolezci jsou vejlupkové všech ctností je stejně zcestné jako domnívat se, že všichni obyvatelé staré Ľubovně umí hrát na fujaru (oba citáty mají své autory).
*negativní přínos sportovního pojetí horolezectví, lhaní o výkonech, srážení výkonů ostatních, porušování pravidel s cílem dosáhnout většího sportovního výkonu a ukousnout víc z koláče slávy, prostoru v médiích a peněz sponzorů
*bájná lhavost, její rozumná míra (dvacetimetrové pády na desetimetrových skalkách, sjíždění na lyžích svahu o sklonu 85° a podobné kraviny), naopak totální nedostatek bájné lhavosti a neschopnost obšírného vyprávění mírně zveličených zážitků bývá příznakem nebezpečné poruchy osobnosti (uvádí např. Pavlíček - Trosečník v drsné přírodě).
*sociální darwinismus v krizových situacích (dělení poslední tatranky, kdo první slaňuje atd.), přes převládající nepraktikování žádného náboženství naší společnosti jsou prostě věci které se nedělají a všichni to víme, složitost volby někoho obětovat nebo zemřít všichni atd.
| Vytvořeno: | Lukas B | 24.11.2004 00:00 |