Humanita Diskuse

Vrátili jsme se z Glockneru. Vylezli jsme Stüdlgrat za zimních pomínek (celou dobu mačky a cepíny, sníh a led). Myslím, že především pro Jeníka to byl pěkně tvrdý úvod do horského lezení
Pak jsme chtěli na Pichla na Dachstein, ale protože byl na nástupu led, nedostali jsme se k němu. Byla to moje chyba, protože jsem si pamatoval, že tam býval sníh a na ten by náš společný jeden krátký cepín a nesmeky stačily.

V nedeli kamkoliv. Nejlepe uz v sobotu vecer na koupak. Preferuju oblasti podporujici kvalitni pitny rezim .

pozdě, jedeme s Edem, Alčou a Pilem na víkend do Skaláku. Jo ve všední den makam :(

neděle kdekoli! leč moje výkonnost je v pudeli, ale zato pěkně jistím a neodmlouvám
tel. 731601711

Pracujes pres tejden? Jel bych nekdy mezi pondelim a stredou.

Odvolávám co jsem slíbil, slibuji co jsem odvolal. Neděle bude jako již tradičně vyplněna sezením na prdeli u diplomky. Musím se spokojit jen s pár odpoledními hodinami v Lokalu.

jeden netrénovaný otec od rodiny nemá plán na neděli a disponuje vozidlem, ale nejede z práhy. preferuju softmoverfrojndlich voblasti, tisá, sasko apod.

taky někoho hledám, pro změnu pá-ne Skalák...

Ahoj, nemám spolulezce na neděli na píseček. Pokud někoho seženu, pojedeme v neděli s Vojtou a Jizvou do Tisé či Labáku. Kdopak nemá plán na neděli?

ktera by nam tyden posilala pocasi do Dolomit. Ma to hacek: nemame Oskara, tudiz strucne info tukat jen skrze SMS Dale na e-mailu.

daruji rychle RAICHLE 37 (jakonové skialpy) - Zn. Končím. Ne, to je blbost.. komprimujeme domácnost Zdravim všechny vespolek co jsem dlouho neviděl! Já po zásahu Milosrdných sester už zase ležim, tak bacha na kopání a chalupaření - sežralo mi záda

Změna plánu, zejtra tam taky zaskočím, takže kdo něco potřebujete, klidně přijďte...

Protože bych rád vrácení materiálu provedl najednou, tak budu v půjčovně příští čtvrtek. Pokud s tím teda někdo nemá problém...

Po praci legraci
v Srbsku se utraci?

Hledam spolulezce na patou, sestou hodinu na lesteni vapna v Srbsku. Barte, Vileme, Jarmilo....

se bratranec potřebuje zbavit kočáru asi docela vhodného pro študentskej alpinismus, výškové práce apod. renault laguna kombi, z roku 1995, atmosférický diesel 2,3 litru (líné, ale nemá se na tom co rozbít, prakticky nesmrtelné, teoreticky to mělo umět dlouhodobě jezdit na fritovací olej a jiné hrůzostrašnosti), vybavení holobyt (žádná klimatizace, elektronika nebo důmyslné alarmy se nesplaší), kufr obrovský, při sklopení sedadel plocha rovná a dlouhá, leštěné, udržované, funkční. cena vokolo 30 tis, ale dalo by se asi i smlouvat. v případě zájmu pošlu kontakt.

Upresneni: do Raje jedem az v utery podvecer ci ve stredu rano, ve ct rano odtama pokracuji do Adru.. Neprida se nekdo?

Posunuli jsme termny, viz. aktualita a aktualizace článku. Jestli nezačnete tvořit, budeme bez triček ...
Doufejme, že se někdo vzchopí a něco navrhne, zatím máme návrhy snad pouze od Milana. Nový termín uzávěrky je 19.9.

http://feulina.rajce.idnes.cz/Chamonix-leto-2009/

ve srovnani s fotkami z vitovy masiny jsou ty moje pouhym odvarkem. ale aspon neco.

Stejně závidím....

Dovolím si přidat malé shrnutí zájezdu a svoje zážitky.
Oblast jehel zezadu (Envers des Aiguilles) se ukázala jako docela obtížná pro možnosti většiny lidí z našeho oddílu. Standard desítek místních krásných moderních skalních cest, oplývajících především úžasnými spárami a vypečenými rajbasy, se pohybuje kolem 6a, 6b tvrdé chamonixské stupnice. Lehčí cesty se dají spočítat na prstech jedné ruky a to do nich zahrnuji i dlouhé klasiky s komplikovanějšími nástupy po ledovci.
Takže jak dopadla Humanita?
Hrba s Mírou si krásně zalezli a vybírali si nejslavnější z místních moderních klasik (např. Amazonia, Children of the Moon integrale).
U ostatních počet nedolezených cest a restdayů navzdory ideálnímu počasí po celý týden spíše převyšoval počet těch dolezených. Většině lidem se podařilo v průběhu týdne vylézt na jeden vrchol - ačkoli šlo buď o nejnižší věž přímo za chatou nebo o první výšvih dlouhého hřebene někam nahoru na vlastní Aiguilles. Ale myslím, že každý si zde vylezl pár délek na vrcholu svých možností či svého morálu.
S Komárem jsme naštěstí v polovině týdne pochopili, že když nám připadá fakt hodně těžké i místní 5c - a lehčí moderní cesty tam nejsou - je čas se přeorientovat na klasiky. Největším zážitkem tak bylo páteční lezení normálky na Aiguille de la Republique - ano, jehlu v hlavním hřebeni. Srdce horolezce plesalo: vstávání ve 4 ráno, nástup za svitu čelovek, odtrhová trhlina s uzoučkým mostkem a 3m firnovým převisem, téměř pískovcový přepad z okraje ledovce do stěny, dlouhá orientačně náročná cesta převážně 3-4, kuloáry, oblézání věžiček nahoru i dolu, 5b délky nahoře na hřebeni, závěrečný 12m nýtový žebřík hladkou plotnou, vrchol s úžasnou expozicí, na kterém bylo třeba sedět obkročmo - a cca 20 délek slanění prokládaných slézáním i vylézáním stejnou cestou dolů.
Hrb a Míra se v pátek a v sobotu pokoušeli o Americkou diretku na Petit Dru. Poslali sms, že 3 délky nad 90m koutem je zastavila kolmá stěna ze suti a písku a že prchli slaněním k smrti unaveni. Jestli tomu dobře rozumím, tak měli za sebou první den lezení, bivak, nejtěžší místo stěny a někde u napojení na klasickou cestu západní stěnou, kterou se to má dolézat, to už dál nešlo. Jsou fakt dobří, ale asi trošku podcenili teoretickou přípravu, která část stěny spadla, a která ještě stojí. Trochu smůla, ale ještě že jsou dále mezi námi živými.