Nejsem sice instruktor, ale byly časy, kdy jsem se nováčkům docela věnoval. Hlavním důvodem toho, že jsem s tím v podstatě seknul je, že když už někam jedu na víkend či odpolednu jedu, chci tam jet především s lidma se kterýma si "sednu" a naopak mne nerozčilují tím, že se neumí ani navazat, nebo, že se budu bát jestli mne vůbec budou umět odjistit.
Osobně považuji současně nastavená pravidla pro nábor členů z dlouhodobého hlediska za zhoubná. Zasadním problémem je totiž primární existence vztahu nováček-instruktor namísto nováček-kamarád(v lepším případě instruktor).
Horoškol je v současnosti v Praze dostatek a proto navrhuji nabíraní nováčků současným způsobem uplně zrušit, či zredukovat na naprosté minimum(cca 5 lidí).
Zavedl bych statut příznivce, kterým by se člověk mohl stat na doporučení stávajícího člena a odsouhlasením radou starších, kdykoliv v prubehu roku za určitý poplatek. Do přijetí člena schůzi (tajné halsování) by měl uplně stejná práva jako řadný člen. Metodik, nebo instruktor dle obecných metodických pokynu, by kazdemu priznivci sestavil individuální plán. Zbytek by byl takřka identický se stavajícím kurzem. Možná by se jen časem ukazalo, že to nemusí být tak "šroubované", protože např. zimní bivak už většina lidí zažila v ramci nějakého běžkovaní či tak nějak.
Závěr: Odkol od vztahu žák-učitel a příklon ke kamarad(žák)-kamarad/známý(učitel).
Případné sprosté emaily na adresu uvedenou výše.
Diskuse - odpověď na příspěvek
Příspěvek
Po, 20. února 2006 12:53