Diskuse - odpověď na příspěvek

Kuba:

spatne jsem odhadnul, kudy ta cesta vede. Vylezl jsem na plosinu nad kominem a misto toho, abych lezl primo nahoru ke kruhu, lezl jsem doleva do takovych tech odstepu. Nejak me asi zaujaly. Lezt to primo me zprvu jednoduse nenapadlo - nevim proc. Znalci te cesty nebyli na dohled, tak jsem vyrazil doleva. Zahy jsem zjistil, ze to tam poradne nedrzi. Zacal jsem tedy slezat a v tu chvili zleva z Mikulasske cesty vykoukl Hrb. Nalezl jsem nazpatek a zacal se ho vyptavat na to, kudy ze ta cesta vede. Podle toho, co rikal, jsem pochopil, ze jsem skutecne spatne a zacal jsem znovu slezat nazpatek na plosinu. V tu chvili kdy to na me spadlo jsem se drzel rukama takoveho velkeho odstepu, ktery je skutecne pevny (je to takove velke `kridlo', ktere tvori cast te steny). Rukama jsem se drzel toho odstepu a to na cem jsem stal nohama nebyly zadne extra velke stupy. Nevim, jestli jsem o to, co na me spadlo, zavadil, nebo co se stalo. (Predtim jsem na to kazdopadne poklepaval atd. rozhodne jsem teda ale necekal ze to poleti snad skoro samo od sebe). Kazdopadne to spadlo, prislo mi to docela velke. Neco (pry ten nejvetsi kus a nejake sutry okolo) spadlo dolu, dalsi, na muj vkus docela velky, sutrak se mi prevalil do naruci. Nejakeho pana, co sel zrejme okolo to taky docela vzalo a tak zacal rvat nahoru (jako na me), ze co jsem to za debila, ze jen tak hazim dolu sutry a ani nedam dopredu vedet. Odpovedel jsem mu, ze tam nahore mam trochu problem. (Odvetil, ze problem mohli mit ti dole - a to problem definitivni). To mi samozrejme bylo jasne, ja to dolu neshodil naschval. Volal jsem na Jozku (kamarada, ktery me jistil), jestli je cely a kricel na nej, ze dolu poleti dalsi sutry, at dava pozor. (Mel jsem teda na srdci hlavne ten kamen, co byl navaleny na me.) Jozka byl nastesti cely, podarilo se mu potom se schovat. Kdyz jsem se zbavil to ho sutru, co na me lezel, dost se mi ulevilo. Slezl jsem potom na tu plosinu...