Čt, 4. května 2006 11:14
1) On to nebyl příměr - jen jsem demonstroval svoji blbost. 2) Na frekventovaném vápně se dá správná cesta dost dobře poznat podle olezení (vyhlazené chyty, černá místa od lezeček...). Navíc klasické cesty lezli klasici, a ti hledali cestu nejmenšího odporu. Obvykle to byly komíny, kouty, někdy hrany, ale stěnám se vyhýbali, jak to jen šlo. Bylo to kvůli tehdejším možnostem jištění - znali skoby a někteří i smyčky, ale ty v hladké stěně nezaložíš. 3) Před výstupem je vždycky dobré znát, kdo akdy cestu udělal, z toho se dá hodně poznat, do čeho jdeš.