Diskuse - odpověď na příspěvek

Dneska jsme se (teda aspoň já) s Petrem H. parádně vyblbli na stěně ve Strašnicích. Mimochodem, chtel bych se zeptat tamějěích pravidelných návštěvníku (Filipsi?), jak pohlížejí na místní klasifikaci cest. Na umělce jsem dlouho pořádně nikde nebyl, ale řekl bych, ze je ve Strašnicích klasifikace měkší než třeba u novějších cest v Mammutovi(?). Taky mě napadá druhá varianta, a to že se mírně zlepšily moje Lezecke schopnosti a ve sterilním prostředí umělé stěny se to znatelně projevilo, ale této verzi bych zas tak úplně nefandil (jenom trochu).

Vyrazili jsme potom s Petrem na Skalku k takové té žebrované betonové zdi, co je u zastávky autobusů 271 a 154 (z jedné strany té zdi je střecha jakožto součást čekárny pro cestující). Já po té zdi už dlouho koukal...

Vyhlédli jsme pár směrů. Normálka vede z jihu a k výstupu se používá stožáru lampy veřejného osvětlení (leze se rozporem). Tato cesta se rovněž používá jako sestupová.

Ostatní linie jsou zatím bohužel pouze ve stádiu projektů. Z jihu je mnoho možností pro výstupy vyšší obtížnosti. Pro nás nejnadějnější se ovšem jeví cesta pracovně nazvaná jako západní hrana (hledáme ovšem atraktivnější název, nějaký, který by byl více do světa...). Cesta nemá k přelezení daleko, zatím se ale adepti na prvovýstup neodhodlali učinit klíčový krok boulderového charakteru ve výšce cca 3 metry nad tvrdým asfaltovým chodníkem... Svou roli hrála samozřejmě také únava. Jako nejnadějnější možnost pro překonání tohoto místa se jeví použít elegantně jako oporu patičku. K výstupu západní hranou není dovoleno použít plechových zbytků okapu ani částí konstrukce tvořící střechu čekárny pro cestující. Cesta čeká na první přelez a je otevřená pro případné zájemce...

Stěna na Skalce se nachází v příjemném prostředí v bezprostřední blízkosti stanice metra. Případným Skalkařům doporučujeme přibalit do baťůžku dezinfekční prostředky (SAVO) a očkování proti žloutence. Lezečky nejsou potřeba