Diskuse - odpověď na příspěvek

"Promiňte, pane, ale náhodou.nejste pan Comici? Emilio Comici?"

"Ano," odpověděl vůdce, "jsem to já."

"Maria, pojď sem honem, je to on, poznal jsem ho! Dnes nejste v horách?"

"Jak vidíte ne.."

"Poslyšte, je pravda, že dokážete vylézt úplně kolmé skály?"

"Když jsou tam chyty, tak ano."

"Ach! To je skvělé! Maria, pojď, vyfotografuju tě s Comicim. Dovolíte, pane?"

No vida..od rána se opakuje jeden a tentýž scénář: Nikdo se neodváží najmout si nejslavnějšího italského vůdce na snadnou túru! A Comici, který zrovna není vzorem trpělivosti, se vzteká:

"Ti pitomci ode mne chtějí jenom autogram a pak si najmou jiného vůdce. A já tady trčím jen se svými poctami!"

"Víš," namítal jeho přítel Gianfranco Pompei, "ostatní vůdci by chtěli mít tvé pocty."

"Jenomže z takových poct člověk nikdy nic nemá! Jestli chtějí pocty, stačí se pustit do nových cest, místo aby vydělávali na těch ostatních."

"Ale Emilio, nemůžeš se srovnávat s ostatními.."