Malá pozájezdovka z Paklenice: dosyta jsme si zalezli na húžasném vápenci, skalkařili po krásných plotnách a ostrých vlnách a odštěpech. Na tak pěkném vápně jsem ještě nelezl, ale vzhledem k tomu, že je to po Hollentalu moje první návštěva skalkařské oblasti mimo ČR, tak nemohu příliš srovnávat. Hodnotnější skalkařské výstupy předvedl hlavně Filipes přelezením několika sedmiček OS. Ve větší stěně Aniči Kuk (350 m) jsme vylezli následující cesty: Mosorašky 5 (Pavel a Markéta), Velebitaški 7-, (stylem 6-,A0 - klíčový převis byl mokrý - Filipes, Beruška a Bidlo) a Klin 8- (stylem 6,A1 - Filipes a Bidlo). Zvláště Klin stál za to, šlo o krásnou a velmi vzdušnou cestu prakticky pořád v celkem namáhavých koutech a sokolících, dvě čtyřkové délky na úvod a potom deset délek neustále lezení mezi pětkou a šestkou a dvakrát ještě nějaké to prasení navrch (čistě jedno místo za 7- a jedno za 8-), móóc pěkné.
Diskuse - odpověď na příspěvek
Příspěvek
Po, 6. října 2003 13:23