Diskuse - odpověď na příspěvek

Ahoj

Tak si asi můžu s některými jinými tady potřást pravicí. Povedl se mi blbý pád v Řeži a potkal jsem se se šutrem zádama. Abych příliš neděsil, z pohotovosti mě normálně pustili domů, chodím, nadávám a tak, ale na nějakou chvíli mám asi po lezení a místo toho budu běhat po kontrolách na spondylochirurgii a v práci programovat v leže na karimatce v koutě.

Každopádně, poučení pro mě: do vlastního jištění se, pokud možno, nesedá. A když, tak se to vlastní jištění aspoň nesmí ve spěchu z bolavých rukou odfláknout a ta vodorovná spára napřed pořádně vyčistit od písku. Příště poctivě slézat.

A pár dotazů pro ostatní, zkušenější:
Když nad tím tak přemýšlím, proč se neleze s páteřákem? Je tam v něčem problém? Zlámané končetiny se zahojí, ale mícha by už dorůst nemusela.

Jak spolehlivě funguje (vám zkušenějším) vlastní jištění? Jak bezpečně trénovat zakládání tak, abych měl i zpětnou vazbu, jestli by to opravdu něco udrželo? Protože jsem za to napřed pořádně zatahal, poté si do toho odsedl celkem pomalu a opatrně a až chviličku po tom, co jsem se pustil úplně to povolilo. Takže to na běžné testy vypadalo dobře, ale kdybych do toho spadl, tak to pravděpodobně vytrhnu také. Nebo by to mělo tendenci se ve větším trhnutí spíš zaříznout do skály místo po ní sjet? Rozhodně to není zkušenost, po které bych ve své jištění nějak nabyl důvěru (chytila mě erární rezavá skoba, před kterou všichni tak varují a já jí, naštěstí, nepohrdl).

Asi není nějaký způsob, jak úplně nevyjít ze cviku, když teď mám na minimálně měsíc zákaz skoro čehokoliv?

Díky za rady a názory