Diskuse - odpověď na příspěvek

ale né, vůbec. prostě upozorňuju, že fakt půjčovat jen to čeho ti není líto (a narovinu - oceňuju upřímnost. málokdo má koule říct narovinu: "půjč mi tvoji sekeru, budu mezi kamením sekat šutry, svoji bych si zničil"). kamarádství (na laně) je fajn věc, ale ne každej vobejda co se ke mě přitočí v hospodě a začne mě poplácávat po rameni a tykat mi je kamarád.
jó bejval jsem jinej. půjčil jsem jednou cep, vrátil se mi o centimetr kratší, bo ten hodný člověk jej nabrousil do břitvovita (muselo mu to dát děsnou práci a myslel to dobře, vůbec nechápal, proč se tvářím kysele). půjčil jsem lyže s pásama, skluznici vem čert, ale urvaný myší ouško (prej bylo už natržený takže smolík) mě roztrpčilo. půjčil jsem teleskopické hůlky, velmi kvalitní, ale poodřené otlučené. ten hodnej člověk jednu někde zlomil, druhou dal svý babičce a mě koupil v supráči nějaké šmejdy za tři stovky a měl to za vyřešené. půjčil jsem žďárák, ten hodnej člověk to půjčil dál, ten zase dál a už jsem žďárák neviděl. půjčil jsem vázací mačky, a ten hodnej člověk s cestovkou nakonec na blank nešel, ale balil tam ňákou děvuchu co si mačky nevzala, a jak ji to seřizoval na nohu tak strhnul závit a ulomil jednu packu, prej už to bylo nalomený. půjčil jsem stan (svejm starouškum), v kempu se toho zmocnil nějakej jejich pošahanej pětasedmdesátiletej zbrklej kamarád, a jak to neuměl postavit tak to vzal silou a vorval všechny poutka, takže jsem svůj milovanej jurek co mu neublížily vichřice ani isbjerni tři večery jak blbec štupoval. jó kde se asi toulá to moje pádlo co jsem půjčil, snad jsou na něj hodní. zase na druhou stranu, něco jsem půjčené taky měl. co vzpomínám tak kdysi benzíňák, možná někdy termosku....

mimochodem, v dekatlonu koupíš mrchu spacák za tři stovky. podobně v každém armyšopu nebo tesku. rovněž deku flanelovou. to je deset piv nebo deset lístků na tramvaj. to už se vyplatí, né? někam na pařbu na poblití, k vohni na přikrytí, na louku pod mimino atakdále se to užije.