Diskuse - odpověď na příspěvek

Jen na vysvětlenou, hlavní chybou byl pozdní nástup do cesty. Lezli jsme pomalu. Pred poslední délkou jsme se rozhodli bivakovat. Police nebyla moc prostorna, nespali jsme ani minutu. Snídaně se skládala z 6 gumových medvídků a dvou hltu vody. Dolezli jsme poslední délku a zcela vycerpani začali hledat sestup. Cítili jsme se dost nejisti v pohybu, proto se nam nechtělo hledat sestup traverzovanim po rozsypanych policích a nechali jsme se zlákat informaci z průvodce, podle ktere lze slanit mj. cestou Otzi, ktera je previsla. Proto je nutné cvakat pri slaneni nyty a skoby. Takhle se nam podarilo slanit tri délky. Další stand jsem vsak minul a octl jsem se ve visu daleko od skály. Expozice to byla hustá, točil jsem se na lane 200 m nad zemí. Udělalo se mi zle. Horkotezko jsem slaneni predelal na prusikovani, prusik se mi ale zasekl, takze cela operace zabrala dobrou půlhodinu. Zcela bez sil jsem prusikoval cca 20 metrů. Stand jsem pak našel cca 5 metrů vlevo od linie lana, nicméně dostat se k nemu vyžadovalo obhodit několik nekompaktnich hrotu a přitahovat se za ne. Vzhledem k tomu, ze pod stěnou a ve stěně bylo cca 15 horolezců, přišlo mi to příliš riskantní, nekoho bych mohl sejmout. Navíc jsem si moc neuměl představit, ze bych takhle mel slanovat jeste 200 metru. Z posledních sil jsem vyprusikoval dalsich 20 m zpet k Ondrovi na stand a zavolali jsme vrtulník.