Po, 7. června 2004 8:42
Otevřená nebesa nás zastihla pod nástupem do Diretissimy a hned vpravo od ní, zapomněl jsem, jak se ta cesta jmenuje. Každopádně Bidlo už byl v ní tak 10 metrů. Povídám, "Bidlo, slyšíš to?" "No jo, to je asi vlak". Nebyl to vlak, ale déšť jak bušil do řeky. No a za chvilku už bušil do nás. Super. Bidlo v podstatě pod vodou slanil, načež jsme objevili ještě Báru, jak čeká, že jí Bidlo sundá expresku z Prachatické. Což se zdařilo a pěkně zmoklí jsme vyrazili ku Praze. Dodám ještě, že poté, co jsem si vyzkoušel na vlastní kůži pevnost vlastnoručně zasazených skob přestávám věřit čemukoli, co nemá šroub a kolem sebe cement...