(->Pavel) Nedá mi to, abych se neozval k oddílovým penězům (obecně, ne v souvislosti s penězma pro polámaný Tatry). Vyjádření, že sám oddíl neví co s penězi mě poněkud dráždí.
1) Oddíl nemůže vědět co s penězi, když neví, kolik jich má. Ani jednou jsem na schůzi neslyšel: "Máme NAZBYT tolik a tolik". Vždy to bylo něco ve smyslu: "V kase máme tolik a tolik, ale je v tom taky spoření na instruktory, co kdyby nám zdražili tělocvičnu a bla bla bla". Nelze rozhodnout o použití peněz, o kterých nevím, jestli je mám nebo ne. Ty Pavle víš, kolik máme volných peněz?
2) Proč vybíráme 550 korun příspěvků, když potom "nevíme co s nima"? Pokud tedy máme skutečně nějaké přebytky (nevím o nich), vybírejme míň. Neříkám, abychom neměli nějakou rezervu, ale měli bychom vědět, že rezervu chceme mít x tisíc, že ji takovou máme a nehromadili bezúčelně peníze dál.
Myslím, že struktura oddílových financí by měla být asi takováto:
- peníze na pravidelné výdaje (lze spočítat víceméně do koruny) - tělocvična, posilovna, sauna, příspěvky VSK a ČHS, registrace nových členů
- peníze na nováčkovský kurs a instruktory (lze předvídat) - splátky za kurzy a doškolení (je třeba plánovat na delší dobu než na jeden rok), příspěvky na Tatry, lana pro instruktory, drobné výdaje na kurs
- peníze na materiál a knihy (lze předvídat)
- peníze na jednorázové akce (určitá vyčleněná částka) - organizační náklady společných podniků - soutěže, společenské akce ap.
- rezerva - na výkyvy cen za tělocvičnu, na podporu neočekávané zajímavé akce ap.
Nemá cenu vybírat více peněz a pak si lámat hlavu s tím, že "nevíme co s nima".
Diskuse - odpověď na příspěvek
Příspěvek
St, 24. listopadu 2004 11:32