Čt, 10. března 2005 15:30
Na prstovku jsem ani nepomyslel (ani lano od Mamuta mě nenaláká abych si marně ničil prsty). Zato do žábovice ješitně nalezl, kousek nad zemí prokluzoval, až jsem z ní dokonce vypadl. Ještě že nejsem víc ješitnej, to bych zahodil lezečky případně prohlásil dotyčnou cestu za pitomou a úchylnou - ze spár na umělině, mi tahle přišla zatím nejlíp udělaná. A v tom komíně co se leze s horním jsem si připadal trochu jako v Ádru v jedné z asi tří cest co se mi tam podařilo vysápat. Jéje už aby bylo na skalách teplo.