Velikonoční Bořenisko

Již tradiční akce na znělcovém kopci, lezení a relaxace v pivním sanatoriu

Již osmý rok se konalo tradiční velikonoční lezení na bořni a pití piva a lihovin pod Bořněm. Oproti minulým ročníkům a po zjištění předpovědi počasí vyrážíme až v sobotu ráno. Krajina byla osvěžená noční průtrží mračen a zkrápěná mrholením, a tak byl bujný samaranč opatřen sněhovými řetězy, které umožnili dosmýkání v hlubokém blátě až na tábořiště. Přivítali nás zplihlé obličeje dorazivších v pátek ztrýzněné mokrou nocí, některé slabé povahy (Gobo a Tygřík) situaci psychicky neunesly a promočené odjeli domů. Ale my jsme nelenili a navzdory větru, zimě a srážkám jsme vyrazili do stěn. Podařilo se utrápit několik čtyřkových cest zajímavě oslizlých deštěm. Opočlověk Hoe vylezl navzdory dešti i některé obtížnější cesty, například Teplickou 6+, zpestřenou slušivým vodopádkem. O rozruch se postaral Hrb, který lví silou odlomil patnáctikilový chyt v cestě Špinavé necky v horní části nádvoří, skočil do pochybných vklíněnců a zmíněným chytem o vlásek minul jistícího Honzu Říhu. Balvánek pak pokračoval roklí dolů za temného dunění, a těch patnáct lidí ve žlabu zachránil jen pohotový rozkaz na stromy náskokem skok, okoukaný z filmu Tajemný hrad v Karpatech.
V Pivním sanatoriu v Liběšicích je vše při starém, sražené stoly, zpěv, Březňák za 11,-, zelená za 15,- a velikonoční vepřové hody.
Neděle nám nabídla plechové nebe a mocný vítr, a tak skála metelescublescu oschla, a tak bylo možno lézt bez protivného smekání. Démonická Klára V. se odvážně pouštěla do těžších cest, a onsight zdolala například Ohniskový pilíř 7-. Opočlověk přelezl všechny spáry v pravé části pravého jižního amfiteátru a utahal několik druholezců. Honza Říha v kuse zdolal obtížný rajbasový pilířek Follow me 6+.
Večerní hospoda již byla výrazně zkrocenější, pila se především točená limonáda v půllitru bratru za 10,-.
V pondělí jsme surově zbičovali nebohé utlačované ženy a testosteron nám, maskulinním šovinistům a sadistickým zhovadilcům jenom stříkal z uší, žádná z týraných dívek tentokrát nepozdvihla improvizovaný řemdih na své trýznitele. Lezení pak bylo poznamenáno únavou z předešlého dne, a tak jsme se ve skalách víceméně mrcasili, za zmínku stojí snad jen odvážný skok Kláry V. do vklíněnce v cestě Hadrová.