Humanita Diskuse

A tak prave proto by se jim treba mohla aspon proplatit doprava, aby radeji nevyrazili na vikend jinam...

->Petra: Proplacení dopravy je sice milé, ale stovka nebo dvě asi těžko budou pro někoho zvláště silnou motivací.
Myslím si, že peníze jsou obecně dosti špatný prostředek motivace a v množství, v jakém je oddíl může nabídnout, je to spíše směšné.

Zajímal by mě názor vás - současných instruktorů; těch, co s instruktorováním nedávno sekli; a konečně těch, co uvažují o instruktorském kursu - na to, co vás motivuje k lezení s nováčky, nebo co by vás přesvědčilo, abyste jeli na akci, když se vám tak v pátek odpoledne honí hlavou, že se vám vlastně nikam nechce.

Když můžu a mám čas, tak jedu vždycky. A moje hlavní motivace je, že lezu s kamarádama. Toť vše.

A ještě jedna komerčárna: Nechcete někdo 1500 Kč za to, že s námi budete ve středu a čtvrtek od 12 do 18 h na veletrhu Sport Prague? Potřebujeme hostesku-hostesa. Spíš se budete nudit, žádná velká práce to rozhodně není.

Nejsem sice instruktor, ale byly časy, kdy jsem se nováčkům docela věnoval. Hlavním důvodem toho, že jsem s tím v podstatě seknul je, že když už někam jedu na víkend či odpolednu jedu, chci tam jet především s lidma se kterýma si "sednu" a naopak mne nerozčilují tím, že se neumí ani navazat, nebo, že se budu bát jestli mne vůbec budou umět odjistit.
Osobně považuji současně nastavená pravidla pro nábor členů z dlouhodobého hlediska za zhoubná. Zasadním problémem je totiž primární existence vztahu nováček-instruktor namísto nováček-kamarád(v lepším případě instruktor).
Horoškol je v současnosti v Praze dostatek a proto navrhuji nabíraní nováčků současným způsobem uplně zrušit, či zredukovat na naprosté minimum(cca 5 lidí).
Zavedl bych statut příznivce, kterým by se člověk mohl stat na doporučení stávajícího člena a odsouhlasením radou starších, kdykoliv v prubehu roku za určitý poplatek. Do přijetí člena schůzi (tajné halsování) by měl uplně stejná práva jako řadný člen. Metodik, nebo instruktor dle obecných metodických pokynu, by kazdemu priznivci sestavil individuální plán. Zbytek by byl takřka identický se stavajícím kurzem. Možná by se jen časem ukazalo, že to nemusí být tak "šroubované", protože např. zimní bivak už většina lidí zažila v ramci nějakého běžkovaní či tak nějak.

Závěr: Odkol od vztahu žák-učitel a příklon ke kamarad(žák)-kamarad/známý(učitel).


Případné sprosté emaily na adresu uvedenou výše.

tož jak pravil hmyz. pro sebe jsem to vyřešil tak, že jezdím jen když se mi chce a dospěl jsem k závěru, že když mi někdo je protivnej nebo se navazuje jak hlemejžď a leze rychlostí vzdalujících se kontinentů, tak s ním prostě nelezu a necejtim se provinile.
jinak k motivaci: dvě stovky za víkend mi fakt nevytrhnou. takhle za hodinu...

Fajn, jen tak dál s pohledy do instruktorské duše. Těžko někoho motivovat, když se neví, o co stojí.

Poznámka k Lukasovi (která nemá být hanlivá): Při současném fungování kursu, je důležitý instruktor, který jezdí prakticky na všechny akce. Těžko předem odhadovat, kolika z těch "občasných" se zrovna bude chtít.
Ale když přijede, tak zaplaťpánbůh za něj.

Chtel jsem napsat neco podobneho, Komar me predstihnul. Driv jsem byl instruktor a lidem se aspon trochu venoval, i kdyz si nedelam na praci s lidma vubec zadny patent a moc to neumim. Preferuju vyse recene "instruktor-novacek kamarad,spolulezec". A preferuju lidi co uz neco umeji a nepusti me na zem, kdyz nahodou spadnu. Preci jenom clovek starne a zacina mit pri lezeni strach, vic, nez kdyz mu bylo dvacet a tolik si to nepripoustel. Vikendu je 54 v roce, coz je pri soucasnych aktivitach ve volnem case, zamestnani a kamaradech zoufale malo.Proto kdyz jedu lezt, chci si zalezt s lidma me prijemnyma a ne se trapit s vyukou, ktera v mnoha pripadech prijde vnivec (mam na mysli novacky co prijdou treba jen kvuli zapoctu, nebo kteri zustanou rok, aby si to vyzkouseli a pak odejdou apod.).Takovych tu bylo uz dost. Neni to o penezich jak rika Pionyr, je to z meho pohledu o vlastnim volnem case a hodne taky o vlastnim sebeuspokojeni.O tom jak by to melo vypadat jsem zatim nepremyslel, fakt je ten, ze by se melo brat lidi min, aby z toho nebyl "oddil-pruchodak", ale fungujici oddil se stalymi a kvalitnimi cleny-lezci a horolezci. Tot muj nazor.

Já hodnotím nováčkovský kurz pozitivně, pro mně, jako úplného začátečníka, byl velkým přínosem. Až na pár detailů jsem s ním spokojen. Myslím, že by byla velká škoda poslat ho do kopru. Jsem vděčný, že jsem se díky němu a lidem, kteří se mi věnovali, k lezení dostal. Ve výhledu pár let bych rád taky podobně pomohl jiným zasčátečníkům, už pro tu radost z poučování Oddílu to podle mého zvedá kredit a dodává smysl. Jinak budeme spíš parta kámošů, co se na webu dohodnou na nějaké akci... což samosebou taky jde.

Souhlasim s tim, ze me se pojeti kurzu take moc libilo a byla jsem vdecna za veskere poucovani, jelikoz jsem vubec nic nevedela. Zasadni se mi ale zda, ze je potreba udrzet si instruktory, kteri by byli ochotni jezdit lezt s novacky.
A take se mi zda uplne jedno jestli se to nazyva novacek - instruktor; kamarad zacatecnik - kamarad znaly spolulezec - jelikoz se to vubec nijak nevylucuje.
Pokud se ale podari otravit vsechny instruktory, tak pak budeme prijimat jen zdatne lezce a nikdo takovy jako ja nebude mit sanci.
Meli by ale samozrejme za to neco mit, treba aspon ze pokud absolvuji ctyri ze sesti novackovych akci, tak se jim v zime proplati nejaka parmice na stenu nebo nejaky matros, co by ocenili.

Podle me nelze predem odhadnout, kdo v oddile zustane a kdo po roce odejde. Pokud chceme, aby tu vydrzelo prvni dva roky vice lidi musime jich vic nabirat. Tim ze budeme nabirat jen sve zname jednak oddil dost uzavreme (z letosnich novacku ma, pokud vim, predchozi znamosti v oddile minimum lidi) a jednak stejne nezarucime, ze se nove nabranym lidem bude v oddile libit a treba po roce neodejdou.

Co se tyce instruktoru, myslim si, ze spis nez aby oddil podporoval instruktory aby jezdili na akce s novacky, by se meli podporovat zkuseni clenove, aby si udelali instruktorsky kurz. Clovek se stane jeste zkusenejsim, a aspon chvili by mu mohlo nadseni pro praci s novacky vydrzet.

Priznavam, ze nevim kolik instruktorsky kurz stoji a tedy kolik by musel oddil platit, aby se cena pro potencialni instruktory stala lakavou. Na tyto instruktorske kurzy bych daval i znacnou cast novackovskeho poplatku.
Pujcovna by si na sebe mela vydelat sama. Z novackovskeho poplatku bych ji dotoval minimalne. Po dohode clenu by se tam mohly zaradit i veci, ktere se nedaji az tak snadno pujcit komercne (treba ty lezecke pikle), za cenu aby si na sebe vydelaly. Ne ze budou novacci dotovat pujcovnu starsim clenum.

Přispívám také svým instruktorským striptýzem.
(V každém odstavci jsem různé vlivy srovnal od nejdůležitějšího k nejméně důležitému.)

Proč jít do instruktorského kursu:
1. protože se tam dozvím a naučím nové věci, které se od nikoho z oddílu nedozvím (oddíloví instruktoři dělali kurs už před nějakým časem, některé metody si neoblíbili a tak je neučí, něco se jim vykouřilo z hlavy...)
2. přijdu mezi jiné lidi, kteří netrpí stejnými stereotypy, jako ti, se kterými jsem doteď lezl
3. dozvím se tam nové věci, které ještě nejsou k dočtení v příručkách
4. seznámím se s dalšími lezci a třeba s nimi pak jedu někam do hor nebo do skal
(+ musí mít nový instruktor chuť někoho něco učit)

Proč do kursu nejít:
1. žere to čas
2. žere to peníze
3. sem tam ze mě budou dělat blbce

----------

Co je na instruktorování dobrého:
1. shodou okolostí jsou většina instruktořů i jiných ostřílených borců, kteří na akce přijdou, moji kamarádi
2. mezi nováčky si vždycky najdu nějaký nový kámoše
3. no... nějaká ta "společenská prestiž" v oddíle
4. do kursu se hlásí vždycky spousta holek
5. donutím se jet na skály i nesmyslnou roční dobu a nesmyslném počasí
6. sám si trochu zatrénuju
7. na doškolení se něco přiučím

Co mě na instruktorování štve:
1. trávení volného času s lidmi, kteří mi nemusí být úplně sympatičtí a za kamarády bych si je nevybral
2. okrádání se o volný čas, který bych mohl věnovat lezení podle svého gusta
3. ježdění do skal ve velké skupině
4. stereotyp - stejné skály, stejné akce, stejné cesty
5. dohady s nováčky, kteří neumí něco, co už dávno umět měli a mohli
6. dohady s nováčky, kteří si nechtějí nechat poradit a zbytečně riskují
7. půjčování vlastního materiálu lidem, kteří to berou jako samozřejmost, kteří s ním zacházejí nešetrně, případně ho nevrací
8. při lezení nezodpovídám jen sám za sebe
9. když se mi nechce lézt, nemůžu se na to jen tak vykašlat
10. obtěžování s doškolením
11. peníze (ve chvíli, kdy se platí instruktorům cesta do hor, tak je to OK)

Vite stale si to ted v hlave srovnavam s trenery akvabel - tam se nejedna o jednu, dve akce mesicne, ale o 14-16 hodin tydne, z kterych maji akorat pocuchane nervy a vykricene hlasivky. A jedna vec je jista - musite to mit hodne hodne radi a musite toho dost vydrzet.
Tam je sice to, ze kdyz se jim to na zavodech povede, tak je to fakt dobry pocit, ale kdyz ne, tak jste akorat nastvani, ze zmarili rok-dva vasi prace...
Tady bych asi rekla, ze muze byt radost a zadostiucineni maximalne z toho,ze se podarilo nekoho dostrkat az do stavu radneho clena a da se s nim treba uz i normalne lezt...

Tak se nám tu mihly první konkrétnější návrhy.
- Brát menší počet nováčků, případně vymyslet nějakej způsob, jak zaručit, že v oddíle budou jen ti, se kterými bude radost lézt. Z toho by nám vyplynulo, že s nima budou instruktoři kamarádi a dal by se uplatnit i ten kýžený individuální přístup.
- Lézt s lidmi, co už něco umějí (ale kde by se to něco naučili?)
- motivace zakoupením permanentky na stěnu (to by mohlo být pro někoho docela zajímavé!)

Poznámky k dalším přspěvkům:
Kurs nikdo rušit nechce. Jen by se mělo něco změnit, protože když budem pokračovat po stejné lajně dál, dojde rychleji k opotřebování instruktorů, než k vyškolení nových a kurs chcípne sám.
Skutečně - že je někdo něčí známej, když vstupuje do oddílu, nezaručuje vůbec nic. Asi tři roky fungoval systém zvýhodňování známých při nábory, ale jejich "úmrtnost" byla stejná nebo i větší, než u naprostých cizinců.
Oddíl platí až 2/3 nákladů na instruktorský kurs. Takže v penězích asi problém nebude.
Půjčovna - za nováčkovské peníze se kupuje akorát matroš pro nováčky. Pokud by se měl pořizovat nějaký nadstatdardní, musel by si na sebe vydělávat sám.

->Petra: Ten dobrej pocit tu samozřejmě je, ale těch negativ je asi trochu víc, tak by to chtělo alespoň část z nich odstranit nebo něčím vyvážit.

Asi bych se měl trochu motivovat taky chvíli k práci...

Ja jsem kdysi prisel do oddilu uplne zvenku a velice si vazim toho, ze jsem dostal sanci. Myslim si, ze bychom tuto sanci meli davat "outsiderum" i nadale.

.... a krome toho, ze jsem byl outsider, jsem byl i bez penez. I z toho duvodu se mi navrh na snizeni "zapisneho" libi.

Asi jsem to špatně napsal, ale jsem stoupencem "nemajetných outsiderů" ze kterých jsem taktez vzesel. Já jsem prišel v půlce roku a nikdo mi neřekl, že mám přijít v jeden konkretní den a hodinu v roce, jestliže se chci stat členem. Kdyby to tak bylo, nikdy bych se členem oddílu nestal.

Na téma otevřenosti oddílu pokládám do plena malou anketní otázku:
"Máte pocit, že můžete do oddílu přivést svého kamaráda či známého aniž byste měli pocit doprošování ?".
Já za sebe odpovídám: "Nikoliv."

Já bych teda pocit doprošování neměl. Proč? Dyť tady lezeme všichni se všemi (tedy skoro). A nakonec když bude mít zájem, tak ho stejně bude přijímat do oddílu členská schůze nezávisle na mně.

Komáre, podívej na Filipse nebo Simonu, párkrát byli s oddílem na akci, pak je někdo na valné navrhnul na přijetí, všem bylo blbé být proti, tak se přijali a hotovo. To není nic proti ničemu, jen se mi zdá, že to není takový problém, jak ho cítíš.
Jinak bych upozornil na zajímavou debatu na lezci, která se vyvinula z poměrně nevinného článku o tom, že Mráza nepojede na OH.