Humanita Diskuse

Ty to ale budes chtit jeste o tyden dele, vid?

vítej zpátky doma, chlapče. číslo na sms z vodafouního webu mně funguje bez problémů. a ano, o týden déle. Pokud bychom se zdekovali, napíšu ti, že už nemusíš. jinak to budeš mít u nás schované.

...zůstaneš o týden dýl. Nebo si narazíš Francouze a zůsteneš tam. Resp. on tebe

OK. uzivejte a doufam, ze budete nejake slicne 15tky Francouzky pozdravovat i od stryce Xuana de Praga. Me je naprosto jasny, ze neprichazim o lezecke vystupy, ale o neco absolutne jineho.

Caute, shanim spolulezce na vikend. Preferuji pisek, ale klidne i vapno/zula.

Obvyklá inzerce. Lokalblok zítra od 1645.

Ahoj, ja bych jel.

Neposila nekdo opravit lezacky?

Super, ve ctvrtek dohodneme podrobnosti.

Alpska vyprava c. 1 hlasi cely tyden famosni pocasi s modrou oblohou a 0 mm srazek.
Jak dopadla vyprava 2+1 (muzi a zena) na Grepon? Jsme napjati!
Hrb a Mira se presouvaji do Dolomit. Ze zdejsi drsne zuly mame prolezena briska prstu, tesime se na pohlazeni bileho vapence.

Na začátku jsme postupovali velmi slibně a rychle, ovšem od desáté délky se proklamovaná sportovka postupně změnila na klasiku bez jediného nejtu mezi štandy (Piolovi asi došel matroš), což podstatně zpomalilo postup. Prvolezci trvalo mnohdy více než hodinu dosáhnout nejištěnými plotnami a spárami k dalšímu štandu. V sedmnácté délce (6a) navíc přestalo být jasné, kudy vlastně dál, takže jsme se nakonec rozhodli pro pytel s tím, že tam po druhé
spát nechceme. Říkali jsme si, jestli jste se o nás báli, když kolem nás létaly ty šutry z kuloaru Každopádně do příště budeme muset na Mařence natrénovat rychlostní lezení po vlastním.
A jak dopadla Americká diretka?

Ahoj, zitra ci v utery rano jedu do C. Raje (s ohledem na predpoved to vypada na ut - Susky, st - Prihrazy ci Hrubice) a pak odtama pokracuji dal (ct+pa - Adr), neprida se nekdo?

Vitejte v poradku doma. Nemohli by ucastnici zverejnit odkazy na sva Rajcata, Picassa nebo jiná utajená místa v nekonečných pláních internetu? Samozřejmě zajímají mě pouze fotky z Chamonix. Pekne prosim. Jsme prece Cesi, nenechate si ujit prilezitost prizivit nasi zavist.

Je to trochu jednotvárné, já vím. Ale opět, jdeme bouldeřit do Lokalu, od 19:30. Zatím Já a Maťo. Přidejte se, víc hlav = víc srandy. Maťo mi přislíbil nové drby z Chamonix. Nenechte si ujít.

http://picasaweb.google.com/spousta.fotek/Chamonix#

Nenávidím vás a mlátím hlavou o pécé!

Závist přecházející v nenávist? ale nééé, to by se takovému Mirkovi Dušínovi jako jsem já přece nemohlo stát Na další fotky se snad ani nebudu dívat

Vida, Verča i Maťo na vrcholu, gratuluju!

bylo to poprvé a naposled

Dovolím si přidat malé shrnutí zájezdu a svoje zážitky.
Oblast jehel zezadu (Envers des Aiguilles) se ukázala jako docela obtížná pro možnosti většiny lidí z našeho oddílu. Standard desítek místních krásných moderních skalních cest, oplývajících především úžasnými spárami a vypečenými rajbasy, se pohybuje kolem 6a, 6b tvrdé chamonixské stupnice. Lehčí cesty se dají spočítat na prstech jedné ruky a to do nich zahrnuji i dlouhé klasiky s komplikovanějšími nástupy po ledovci.
Takže jak dopadla Humanita?
Hrba s Mírou si krásně zalezli a vybírali si nejslavnější z místních moderních klasik (např. Amazonia, Children of the Moon integrale).
U ostatních počet nedolezených cest a restdayů navzdory ideálnímu počasí po celý týden spíše převyšoval počet těch dolezených. Většině lidem se podařilo v průběhu týdne vylézt na jeden vrchol - ačkoli šlo buď o nejnižší věž přímo za chatou nebo o první výšvih dlouhého hřebene někam nahoru na vlastní Aiguilles. Ale myslím, že každý si zde vylezl pár délek na vrcholu svých možností či svého morálu.
S Komárem jsme naštěstí v polovině týdne pochopili, že když nám připadá fakt hodně těžké i místní 5c - a lehčí moderní cesty tam nejsou - je čas se přeorientovat na klasiky. Největším zážitkem tak bylo páteční lezení normálky na Aiguille de la Republique - ano, jehlu v hlavním hřebeni. Srdce horolezce plesalo: vstávání ve 4 ráno, nástup za svitu čelovek, odtrhová trhlina s uzoučkým mostkem a 3m firnovým převisem, téměř pískovcový přepad z okraje ledovce do stěny, dlouhá orientačně náročná cesta převážně 3-4, kuloáry, oblézání věžiček nahoru i dolu, 5b délky nahoře na hřebeni, závěrečný 12m nýtový žebřík hladkou plotnou, vrchol s úžasnou expozicí, na kterém bylo třeba sedět obkročmo - a cca 20 délek slanění prokládaných slézáním i vylézáním stejnou cestou dolů.
Hrb a Míra se v pátek a v sobotu pokoušeli o Americkou diretku na Petit Dru. Poslali sms, že 3 délky nad 90m koutem je zastavila kolmá stěna ze suti a písku a že prchli slaněním k smrti unaveni. Jestli tomu dobře rozumím, tak měli za sebou první den lezení, bivak, nejtěžší místo stěny a někde u napojení na klasickou cestu západní stěnou, kterou se to má dolézat, to už dál nešlo. Jsou fakt dobří, ale asi trošku podcenili teoretickou přípravu, která část stěny spadla, a která ještě stojí. Trochu smůla, ale ještě že jsou dále mezi námi živými.